Angrešt: pěstování, kdy sázet a jak stříhat keř i stromek

Původně byl angrešt, celým jménem srstka angrešt planým keřem, který měl trny, jen zelené plody a rostl v lesích a na chráněných stanovištích mírného pásu Evropy a Asie. Dnes sice občas také najdeme tento planý keř, ale většina angreštů je vyšlechtěných, a to tak, aby plody byly nejen zelené, ale i bílé nebo červené. Vyšlechtěn byl i angrešt stromkový.

Angrešt obsahuje vitamíny C, B a E, dále stopové prvky draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo a další. Nebojte se konzumovat i slupku angreštů, protože obsahuje nenasycené mastné kyseliny.

Angrešt má nízkou energetickou hodnotu a výraznou kyselost, díky které se hodí do kompotů, marmelád, koláčů i omáček k masu.

Většina odrůd angreštu zraje na začátku července. Dnes se při výběru nejvíc hledí na odolnost vůči americkému padlí a na počet trnů. Starší odrůdy se žlutými a zelenými plody, které najdete v mnoha zahradách, bývají k padlí náchylné a některé navíc nesnášejí síru.

• ‚Invicta‘ má velké zelenožluté plody, je výnosná a odolná vůči padlí. Hodí se na kompoty i k jídlu.
• ‚Rixanta‘ je odolná vůči padlí a výnosná.
• ‚Hinnonmäki‘ se prodává v červené i žluté formě. Je velmi mrazuvzdorná a padlí snáší dobře.
• ‚Pax‘ má červené plody a téměř žádné trny, takže se dobře sklízí.

Odrůdy s převislým růstem se hodí spíš na stromkové tvary, kde větve nepoléhají na zem. Další odolné odrůdy angreštu i rybízu jsou v článku Padlí angreštu.

Pěstování angreštu do velké míry závisí na tom, zda chcete mít keřový angrešt, nebo stromový angrešt.

Keř angrešt

Pěstování keřů angreštu začínáme správným vysazováním, tím předejdeme mnoha chorobám. Tyto angrešty vysazujeme do sponu 2×2 metry, a to raději na jaře. Ihned po výsadbě zkracujeme výhony na 1 až 2 pupeny, aby nové výhony zesílily. Na jaře další rok ponecháme jen asi 8 nejsilnějších výhonů, které zkrátíme o 1/3. Ostatní (slabé, poškozené mrazem apod.) výhony uřežeme u země. Aby byl keř řídký a nebyl náchylný k plísním, během léta odstraníme nepotřebné nové výhony od země; několik nejsilnějších necháme na obnovu keře. Takto postupujeme každý rok, výjimkou jsou staré keře – 8 až 12 let – které zmladíme tak, že odřežeme všechny staré větve a ponecháme nové mladé výhony.

Stromkový angrešt

Pěstování stromkových angreštů má určité odlišnosti. Vysazujeme je raději na podzim, aby stihly do zimy zakořenit. Pokud máme více stromků, sázíme je do sponu 2×1 metru a každý z nich připevníme se kolíku, aby se nezlomil či nevyvrátil v důsledku větru.

Na jaře – po výsadbě – zkrátíme korunní výhonky na 3 pupeny. Silnou a pravidelnou korunu vytvoříme tak, že ponecháme 6 hlavních větví. Tyto pak každým rokem zkracujeme o třetinu, postranní obrosty o třetinu až dvě třetiny a výhony, které by jen zahušťovaly korunu, odstraníme celé. Tak se nám podaří vypěstovat pravidelnou a vzdušnou korunu, která bude více odolná proti chorobám.

Oba druhy angreštu vyžadují teplé a slunné stanoviště, nesnášejí přemokření, ale i sucho. Je třeba opravdu pečlivé zálivky. Půdu musejí mít humózní a hlubší, vyhovuje jim neutrální či slabě kyselá.

Řez podrobně: v předjaří se prodloužení hlavních větví zkracují o třetinu až polovinu a postranní obrost o třetinu až dvě třetiny. Převislé větve u řad se dají podepřít drátem nebo tyčemi ve výšce 25 až 30 cm. Na malé ploše se angrešt dá pěstovat i jako úzké vřeteno u kůlu. Celý postup pro keř, stromek i pravokořenný stromek najdete v článku Řez angreštu.

Termín výsadby se u angreštu řídí tvarem, který pěstujete. Keřový angrešt se sází raději na jaře, stromkový angrešt naopak na podzim, aby stihl do zimy zakořenit. Sazenice v kontejneru snesou výsadbu i mimo tyto termíny, jen je pak potřeba hlídat zálivku.

• Kam: na teplé a slunné místo, ne do mrazové kotliny a ne k přemokřenému rohu zahrady.
• Jak daleko od sebe: keře do sponu 2×2 m, stromky 2×1 m — každý stromek ke kolíku.
• Do jaké půdy: humózní a hlubší, neutrální až slabě kyselá.
• Čemu se vyhnout: sousedství borovice vejmutovky, která je mezihostitelem rzi vejmutovkové.

Jak hluboko: jáma se kope tak velká, aby se kořeny daly volně rozložit. Keřový angrešt se sází o 5 až 10 cm hlouběji, než rostl ve školce — ze zasypané části vyrazí nové výhony a keř se dřív zapojí. Stromkový angrešt zůstává ve stejné hloubce, v jaké rostl, aby místo roubování zůstalo nad zemí; hned po výsadbě se připevní ke kolíku. Po zasazení se půda utuží a vydatně zalije.

Čím hnojit angrešt a kdy

Angrešt reaguje citlivě na dusík — jednorázové silné dávky ženou keř do měkkého, hustého přírůstku, který se pak hůř prosvětluje. Proto se vyplatí sáhnout po organickém hnojivu, které živiny uvolňuje postupně: Hnojík se zapraví na jaře do půdy okolo keře, přesné dávkování je stejné jako u ostatních ovocných keřů. Stejně se hnojí i rybíz, ostružiník, maliník nebo rakytník.

Dávky a termíny: angrešt je stejně jako rybíz na živiny náročný. Jednou za tři roky mu na podzim dopřejte aspoň 3 kg kompostu nebo uleželého hnoje na m². Draslík doplňujte jen formou bez chloru. Vyrovnaná výživa bez nadbytku dusíku patří k hlavním prevencím padlí. Orientační dávky podle stáří keřů jsou v tabulce v článku Drobné ovoce.

Zimní řízky, které u rybízu dobře kořenují, se u angreštu ujmou jen asi ve čtvrtině případů. Spolehlivější je hřížení. Letní řízkování angreštu popisuje článek Zakořeňování řízků.

Paprskovité hřížení dá nejvíc sazenic:

1. Rok před množením seřízněte matečný keř asi 5 cm nad zemí a dobře ho pohnojte.
2. Další jaro zkraťte 5 až 10 nejsilnějších nových výhonů o třetinu, rozložte je paprskovitě po zemi nebo do mělkých rýh a přichyťte háčky.
3. Z pupenů vyrostou svislé letorosty. Až dorostou asi 25 cm (konec května, začátek června), postupně je přihrňte kyprou zeminou nebo písčitým kompostem. Několik výhonů uprostřed keře nechte volných, aby keř měl čím se živit.
4. Po skončení vegetace zakořeněné letorosty oddělte a zaškolkujte. Za rok je můžete vysadit na trvalé místo.

Obyčejné hřížení dá méně, ale silnějších sazenic. Na jaře ohněte výhon do rýhy hluboké 15 až 20 cm, přichyťte ho háčkem a zasypte kompostovou zeminou. Konec zkraťte tak, aby nad zemí zůstaly 2 až 3 pupeny. Kořenění urychlí mělké naříznutí výhonu v místě ohybu.

Oddělky a dělení: keř seříznutý na jaře nad zemí obroste novými letorosty. Ty se během léta zasypávají lehkou humózní zeminou a na podzim se zakořeněné oddělí. Mladší keř lze i vyrýt a rozdělit.

Stromkový angrešt vzniká roubováním na meruzalku zlatou. Nejsnáze se roubuje v srpnu nebo začátkem září do boku: odlistěný roub se třemi očky (řapíky se nechají) se klínovitě seřízne a zasune do asi 3 cm dlouhého zářezu v podnoži ve výšce 1 m. Místo se ováže roubovací páskou a zavoskuje včetně horního řezu roubu. Část podnože nad roubem se nechá do jara a pak se odřízne těsně nad ním. Na části podnože, která bude v zemi, se vyřežou pupeny, aby netvořila odnože. Pro většinu zahrádkářů je jednodušší koupit hotový stromek ve školce.

Keřový angrešt se dá přesadit i po deseti a více letech, starý keř můžete při tom rozdělit na několik částí s kořeny. Stromkový angrešt přesazujte nejpozději do 4–6 let stáří, starší stromek se na novém místě ujímá špatně. Přesazuje se v době vegetačního klidu s co největším kořenovým balem. Na novém místě angrešt vydatně zalijte a stromek hned přivažte ke kolíku.

Kam nesázet. Na místo po vyklučeném angreštu nesázejte znovu angrešt a hlavně ne rybíz, rybíz po angreštu patří k nejhorším kombinacím. Mladé keře na unavené půdě špatně rostou. Pokud jiné místo nemáte, vyměňte v jámě zeminu za úrodnou a přimíchejte do ní kompost.

Angrešt může trpět podobnými chorobami jako rybíz, ale přidávají se ještě další. Botrytida angreštu je vyvolána houbou Botritis cinerea, způsobuje odumírání výhonů i celých keřů. V zárodku tuto chorobu poznáte podle toho, že angreštu hnědnou listy, pak opadávají a bobule se scvrkávají. Nemoc je způsobena nadměrným hnojením dusíkem a příliš hustými keři angreštu. Prevencí je prosvětlovat keřové i stromkové angrešty, hnojit správnými hnojivy a napadené keře ihned odstranit a zlikvidovat (ne na kompost).

I angrešt může být zasazen rzí vejmutovkovou. Vyvolává předčasné opadávání listů, zhoršení kvality plodů a odumírání výhonů i pupenů na příští rok. Prevencí je nevysazovat angrešt v blízkosti borovice vejmutovky.

Americké padlí angreštové

je způsobeno houbou Sphaerotheca mors-uvae. Tato houba napadá zejména konce mladých letorostů, která následně zakrní, zkroutí se a mají na sobě bílý povlak. Později napadá i listy a plody, které jsou také povlečeny bílým povlakem a nelze je konzumovat. Prevencí je vybrat světlé stanoviště, pravidelně angrešt prořezávat a napadené výhony ihned ostranit.

Kromě chorob má angrešt i své škůdce. Někteří jsou stejní jako u rybízu, někteří se „specializují“ hlavně na angrešt.

Mšice srstková (Aphidula grossulariae), jak název napovídá, napadá hlavně angrešty. Poznáte ji velmi jednoduše podle toho, že na vrcholcích výhonků budou shluky zkadeřených listů, které se kroutí. Samičky mšice kladou vajíčka pod kůru angreštu, kde přezimují. Na jaře se pak vylíhnou larvičky a sají na výhoncích. Pokud nechcete používat chemické postřiky, pak je na mšice nejlepší použít jejich predátory – slunéčko sedmitečné, zlatoočka…

Píďalka angreštová (Abraxas grossulariae) přezimuje v zámotcích na listech (i opadaných). Na jaře larvy vylézají na keře a požírají všechny měkké části, mohou způsobit holožír a tím zničit celé rostliny. Nejlepší prevencí je na podzim shrabat veškeré spadané listí a dát ho do komunálního odpadu.

Dalšími škůdci angreštu jsou také nesytka rybízová, pilatka rybízová a vlnovník rybízový. Kromě přirozených predátorů škodlivého hmyzu proti nim můžete použít feromonové lapáky (pasti).

Předčasné opadávání malých plodů angreštu má nejčastěji tyto příčiny:

• Sucho v době nalévání plodů (květen–červen). Angrešt má mělké kořeny, při suchu shazuje část násady, aby zbytek dozrál. Pomůže důkladná zálivka jednou týdně a mulč, který udrží vlhkost.
• Americké padlí angreštu: plody dostanou bílý, později hnědý plstnatý povlak, zastaví se v růstu a opadají. Prevencí je vzdušný řez keře a odolné odrůdy (např. ‚Invicta‘, ‚Hinnonmäki‘).
• Pilatka angreštová: housenice během několika dní oholí listy, keř bez listů plody vyživit nedokáže a shodí je. Kontrolujte spodní části keře od května.
• Pozdní mrazík v květu poškodí semeníky – takové plody opadají do dvou týdnů po odkvětu.
• Přehuštěný keř a nedostatek světla – vnitřní plody nedostanou dost živin. Každé jaro vyřezávejte výhony starší čtyř let.
• Nadbytek dusíku žene keř do listů na úkor plodů; hnojte vyváženě organickým hnojivem na jaře.

Malé přirozené prořídnutí násady (do 10 %) je u angreštu normální a nemusíte ho řešit.

Tip: Angrešt i další keře můžete přihnojit postřikem přes list. Postup v článku Hnojivo na ovocné stromy a keře.

Další ovocné keře do zahrady najdete v článcích Rybíz, Ostružiník, Maliník, Rakytník úzkolistý a Meruzalka. Souhrn pěstování a řezu shrnuje článek Keře.