🎁 Sleva 15 % s kupónem MAMINKA · do 13. 5. · klikni v košíku

Zimostráz (Buxus)

Stálezelené husté keře nebo malé stromy s drobnými kožovitými listy
 
  • Stanoviště: slunné až polostinné, chráněné proti větru
  • Výška: až 5 m (podle řezu a druhu)
  • Doba kvetení: březen až duben
  • Množení: řízky nebo výsevem

Zimostráz (Buxus) je pomalu rostoucí, stálezelený keř nebo nízký strom, ceněný pro svou hustotu větvení a celoročně zelené listy. V zahradní architektuře se využívá především jako živý plot, pro formální lemy, geometrické tvary (topiary) nebo i v nádobách na terasách a u vchodů. Listy jsou drobné, vstřícné, leskle zelené a kožovité, což rostlině dodává kompaktní vzhled i během zimy.

Kvete drobnými, nenápadnými žlutozelenými květy na jaře, které přitahují včely. Plody jsou trojpouzdré tobolky, které se při dozrání otevírají a uvolňují semena. Zimostráz je dlouhověká dřevina, často se dožívá desítek let a v historických zahradách tvoří dominantní architektonický prvek.
Zimostráz (Buxus)

Pěstování

Zimostráz se zelenými lesklými listy a kompaktním tvarem
Zimostráz vždyzelený (Buxus Sempervirens)

Pěstování zimostrázu je poměrně nenáročné. Nejlépe se mu daří v hlubších, vápenitých, propustných a humózních půdách, ale zvládne i chudší stanoviště.

Vyhovuje mu chráněná poloha s rozptýleným světlem nebo polostín, kde netrpí úpalem ani přímým větrem. Na slunných místech může dojít k popálení listů, zvláště po řezu.

V prvních letech po výsadbě potřebuje pravidelnou zálivku, později dobře snáší i období sucha.

Zimostráz výborně snáší řez, což z něj dělá ideální dřevinu pro tvarování. Řez podporuje hustotu a rovnoměrný růst, provádí se nejčastěji v červnu a září. Stříhat se doporučuje za oblačného počasí, aby se předešlo spálení čerstvě seříznutých listů sluncem.

V posledních letech zimostráz trápí zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) invazivní škůdce, jehož housenky mohou během krátké doby způsobit kompletní holožír. Pro ochranu rostlin je nutné pravidelné sledování, ruční odstraňování housenek a použití biologických přípravků (např. Bacillus thuringiensis) nebo v krajním případě i chemických postřiků.