Chitin v Hnojíku a jeho vliv na léčbu
Pokud používáte Hnojík celý rok, tak je pravděpodobné že škůdce ani nemoci mít nebudete. Zejména v případě, když ke každému hnojení budete přidávat svlečky (položka na eshopu). V roce 2023 jsme zkoušeli aplikaci na stolbur. Hodně napadené rostliny se nepodařilo vyléčit, ale ty v začátku se dočkaly při podpoře Hnojíku úrody.
Pokud máte nyní problém s rajčaty a Hnojík jste neznali, je třeba vyzkoušet intenzivnější pohnojení spolu se svlečky dle videí níže.
- Vylouhovat svlečky a Hnojík - 2 čajové lžičky Hnojík, 1 čajová lžička svleček na 1L vody.
- Pořádně vylouhovat ve vodě. Ideálně přes noc akvarijním vzduchováním.
- Výluhem polít celou rostlinu od hlavy k patě přes listy. Aplikovat min 3x v jednom týdnu.
Svlečky a chitin
Článek vysvětlí jak příroda pomocí chitinu připraví rostlinu na obranu proti všemu co ji může ohrozit.
Fotografie od zákazníků
Obsah
Rajčata
Rajčata ( Solanum lycopersicum ) jako druh plodové zeleniny , který najdeme v čeledi lilkovitá , je v našich podmínkách obvykle pěstována jako jednoletá rostlina .
Při dobrém přísunu organické hmoty se může pěstovat na jakémkoli propustném typu půdy. Na první pohled její pěstování není nijak náročné. Avšak při pěstování rajčat se často setkáváme s chorobami, které je napadají.
Proto se doporučuje, aby se nepěstovali na stejném místě více než jednou za 3 roky.
Nemoci rajčat
Onemocnění rajčat vedou ke ztrátě rostlin i úrody. S těmi, se kterými se můžeme setkat jsou buď fyziologické , houbovité , bakteriální , virové . Častokrát přinášejí rozčarování při pěstování. A někdy se nesprávně identifikují, takže se občas jedna nemoc zaměňuje za jinou. Pojďme se tedy na ně blíže podívat.
Fyziologické choroby rajčat
Fyziologické choroby rajčat jako takové nemají přímo nějakého určitého původce, ale jsou zapříčiněny buď nedostatečnou výživou, stresem či nevhodnými klimatickými a půdními podmínkami.
Můžeme zde zařadit:
- Praskání plodů – řešením tohoto problému, který nastal po vydatném příjmu vláhy po dlouhém období sucha, je pravidelná závlaha. Při ní můžete 1x týdně použít výluh z Hnojíku .
- Zelený prstenec – bývá způsoben nedostatečnou výživou rostlin, vysokými teplotami a silným slunečním zářením. Nedostatek ve výživě můžeme jednoduše vyřešit pomocí správného dávkování Hnojíku . Při vysokých teplotách a intenzivním záření použijeme zastínění rostlin během nejvyšších denních teplot.
- Sluneční úpal plodů – dokážeme se mu vyhnout při večerním odstraňování zálistkových výhonků, kdy je snížena intenzita slunečního záření.
- Svinování spodních listů – je vyvoláno povětrnostními podmínkami, vysokými teplotami a suchým vzduchem. Opět můžeme použít zastínění rostlin. Ve večerních nebo časných ranních hodinách můžeme použít výluh z Hnojíku , který zároveň pomůže rajčatům lépe zvládat stres z klimatických podmínek.
- Hniloba špiček plodů – pocházející z nedostatku vápníku a vláhy během období, kdy plody rostou. Před výsadbou proto doporučujeme doplnit vápník do půdy, například ve formě rozdrcených vaječných skořápek. Při prvních příznacích je nutné doplnění vápníku do půdy. K tomu pravidelné přihnojování a zavlažování (zvláště v suchém období) pomůže tento problém vyřešit. Doporučujeme používat výluh z Hnojíku, který však aplikujte jako zálivku , ne postřik na listy.
O projevech nedostatečné výživy u rajčat podle jednotlivých látek si můžete přečíst iv článku o pěstování rajčat: PROJEVY NEDOSTATKU ŽIVIN U RAJČAT.
Tmavé skvrny na plodech rajčata způsobené nedostatkem vápníku
Zelený prstenec na plodech rajčat
Zdroj fotek: www.zahrada.sk
Bakteriální choroby rajčat
U nás mezi nejčastěji se vyskytující bakteriální choroby rajčat můžeme zařadit Bakteriální rakovinu a Stolbur.
Bakteriální rakovina
Bakteriální rakovina , která je způsobována bakterií Corynebacterium michiganense , bývá příčinou kudrnatění listů rajčat a je nebezpečnou chorobou rajčat. Projevy se objeví většinou po vysazení nebo při nasazování plodů rajčata.
Rozpoznávacím znakem je charakteristické zvlnění listů rajčata, po kterém začne vadnout. Nejprve se to projeví ve spodní části rostliny, které rychlým tempem směřuje vzhůru. Může se projevovat na listech jen na jedné straně stonku. Uděláme-li průřez stonku, uvidíme pruhy tmavě hnědé barvy.
Při silném napadení vznikají praskliny, které mohou vést k vytékání slizu. Vzácně se příznaky projeví na plodech jako cca 2 mm malé tmavé skvrny ohraničené světlým okrajem.
Stolbur
Zdroj: www.zahrada.sk
Stolbur rajčete ( Tomato stolbur phytoplasma ) vyvolávaný specializovanou bakterií označovanou jako intracelulární parazit fytoplasma Tomato stolbur , jehož nosiči je hmyz. Stolbur je hospodářsky velmi nebezpečné onemocnění napadající nejen rajčata, ale i mnohé další druhy patřící do čeledí lilkovitých (Solanaceae), pryšcovitých (Euphorbiaceae), mrkvovitých (Daucaceae) a kukučinovitých (Cuscutaceae).
Příznaky stolburu se projevují na všech nadzemních částech napadených rostlin. Viditelné jsou výrazné změny na celé rostlině. Můžeme pozorovat chlorózu na vrcholcích rostlin, zkrácení stonkových článků a vertikálnější růst. Projevy na listech vidíme v jejich menším počtu a zároveň jejich zakrnění a stáčení okrajů nahoru. Spodní strana listů může mít růžový či fialový nádech. Mohou se vyskytnout různé deformace dopisů či jejich nepřirozené postavení.
Napadené rostliny mají charakteristické adventivní (vznikající na stonku) kořeny; vzpřímená či srostlá zvětšená květenství s okvětními lístky bledé nebo nazelenalé barvy; zakrslé zdřevnatělé plody bez chuti a dostatečné barvy; zakrslá a nedozrávající semena.
Fytoplasma přezimuje v kořenech trvalých plevelů, z nichž na jaře a v létě se infikuje hmyz, nepřenáší se semeny.
Houbové choroby rajčat
Nemoci rajčat způsobené houbovými patogeny patří v našich končinách asi k nejrozšířenějším. Proto se podíváme na Septoriovou skvrnitost, Suchou skvrnitost listů, Bramborovou plíseň, Černou plíseň, Šedou plíseň, Fuzariózu.
Septoriová skvrnitost
Septoriová skvrnitost je destruktivní nemoc rajčat listů, stopek a stonků, kterou vyvolává houba Septoria Lycopersici . Projevy najdeme nejprve na spodních listech v blízkosti země. Poznáme je jako drobné kulaté skvrny s tmavými okraji a středu žlutobéžové barvy. Uprostřed skvrn můžeme vidět drobné černé tečky vytvořené spórami. Skvrny na listech se postupně rozrůstají. Listy žloutnou a opadávají. Houba nenapadá plody, jen stonky a stopky květin. Avšak jejím následkem se snižuje velikost a kvalita plodů. Spory přezimují ve zbytcích plodin, na rozkládající se vegetaci a na některých druzích plevelů.
Zdroj: wpenginepowered.com
Suchá skvrnitost listů
Suchá skvrnitost listů či jinak Alternarióza rajčat je způsobena houbou Alternaria solani. Projevuje se na listech rajčat jako žilkované skvrny až 1,5 cm velké, tmavě hnědé barvy s jasně vyznačenými soustřednými zónami. Skvrny na listech postupně vyschnou a vypadnou. Listy se kroutí a odumírají.
U plodů dochází k napadení v místech poškození slupky a v úžlabině napojení stopky na plod. Na místech napadení plody zahnívají a vzniká tam viditelný myceliový povlak. Houba přežívá na tkáni infikovaných rajčat, plevele a brambor, proto je třeba je pravidelně odstraňovat, abychom předešli napadení rostlin.
Fuzarióza
Fuzariózu či vadnutí rajčat způsobuje houba s názvem Fusarium oxysporum . Její vstupní branou jsou kořeny rajčat, která jsou poraněná a přerůstají zamořenou půdou. První příznak, kterého si můžeme všimnout, jsou povislé a vadnoucí spodní listy ztrácející zelené barvivo a mění se barva do zlatožluta. Houba způsobuje hnědnutí cévních svazků uvnitř rostliny, i když její povrch nevykazuje známky napadení. Ucpání cév vedoucích vodu je hlavní důvod vadnutí rostliny. Jsou případy, kdy příznaky napadení se vyskytují pouze na jedné větvi nebo bočních větvích. Napadené rostliny postupně odumírají.
Spory houby Fusarium oxysporum přežijí v půdě i několik let. Houba má v oblibě suché počasí a nízkou vlhkost půdy. V kombinaci s teplotou půdy přesahující 27 °C jsou to ideální podmínky a šíření onemocnění. K jejímu rozšiřování slouží jak voda, hmyz, tak infikované nářadí.
Plíseň na rajčatech
Plíseň bramborová - Fytoftóra
Zdroj: www.zahrada.sk
Plíseň bramborová ( Phytophthora infestans ) přestavuje rychle se šířící nemoc rajčat, která způsobuje rychle postupující hnědnutí listů, stonků i plodů. Označuje se jako Fytoftóra . Vyskytuje se při pěstování ve volném prostranství v zahradě či na poli, ale iv uzavřených sklenících či fóliovnících. Příznivé podmínky pro její rozmnožování přicházejí zejména po deštivých dnech. Spory, které jsou přenášeny větrem milují vlhké a chladné podmínky.
Plíseň bramborová dostala pojmenování „ničitel rostlin“, protože za pár dní dokáže zničit celé porosty.
Prvními příznaky napadení jsou velké, nepravidelné, vodnaté skvrny na špičkách a okrajích listů. Ty se za vhodných podmínek rychle zvětšují a zasahují značnou část listu. Postupně můžeme pozorovat na spodní straně listů v místě skvrn jemný, bělosivý výkvět mycelia.
Na zelených a nedozrálých plodech rajčata se objeví charakteristické velké, tvrdé skvrny hnědé barvy, které zasahují hluboko do dužiny plodu. Plody následně opadávají.
Černá plíseň
Černá plíseň (Alternaria alternata) patří závažná onemocnění rajčat. Příznaky si můžeme všimnout na povrchu ovoce jako léze od drobných po velké, propadajícího se kruhového tvaru. Zasahují plody do hloubky a způsobují v něm rozklad.
Při teplém a vlhkém počasí Černá plíseň produkuje spóry z lézí se vzhledem černého sametu. Infikované bývají jak poraněná místa, tak spálená od slunce.
Rostlina rajčata napadená Černou plísní
Plod rajčata napaden Šedou plísní s detailem stonku
Zdroj fotek: poradnikogrodniczy.pl
Šedá plíseň
Šedá plíseň je vyvolávána houbou Botrytis cinerea , která napadá více než 200 druhů rostlin, od okrasných po užitkové, zeleninu i ovoce. Kromě šedé plísně rajčat se s ní můžeme velmi často setkat u jahod.
Představuje jednu z největších hrozeb pro rajčata během zimního, jarního a podzimního pěstování v uzavřených prostorách jako skleník, fóliovník, pařeniště či fóliový tunel. Tam, kde je vysoká vlhkost a omezené větrání. Příznivé podmínky pro její vývoj jsou teplota 14°C až 15°C a vysoká vzdušná vlhkost vzduchu představující 97% – 98%).
Příznaky šedé plísně najdeme na všech nadzemních částech rostliny. Skvrny šedozelené nebo žluté barvy, které se postupně zvětšují najdeme na listech, které postupně odumírají. Stonky vykazují přítomnost velkých skvrn šedé nebo hnědé barvy. Napadené poupata květů hnědnou a následně odumírají. Plody rajčat napadené šedou plísní hnijí.
Rostlina nad místem infekce stonku odumírá. Plody rajčat postižené šedou plísní mají vodnaté a měkké skvrny. U listů, stonků a plodů na místech výskytu skvrn můžeme pozorovat charakteristický houbový povlak šedé barvy.
Virové choroby rajčat
Nemoci rajčat způsobené virovými patogeny obvykle způsobují změny barvy listů, bledé skvrny a mohou způsobit zakrslý nebo abnormální růst. K jejich napadení a rozšíření velmi často přispívají škůdci, kteří tyto patogeny přenášejí. Obecně se uvádí, že rostliny napadené viry nelze léčit. Proto v rámci zamezení šíření virových patogenů se doporučuje je zlikvidovat. Přesnost onemocnění mohou způsobit jak škůdci jak mšice, molice a další, tak samotní pěstitelé svým infikovaným nářadím a podobně. Můžeme se blíže podívat na virové choroby rajčat jako Virus bronzovitosti rajčete či Mozaikový virus.
Virus bronzovitosti rajčete
Virus bronzovitosti rajčete ( TOMATO SPOTTED WILT TOSPOVIRUS – TSWV ) nepatří jen mezi nemoci rajčat, ale napadá asi 1000 popsaných druhů jak užitkových, tak okrasných rostlin. Za jeho rozšířením je výskyt třásně západní ( Frankliniella occidentalis) , která je jeho hlavním přenašečem.
Projevy příznaků jsou rozdílné a závisí jak na druhu, citlivosti odrůdy, stavu a vývojového stádia rostlin, klimatických podmínkách, výživě rostlin hnojením, na způsobu vzniku infekce i na konkrétním virovém kmeni.
Obecně můžeme říci, že prvotní projevy se na listech projevují drobnými, neostře ohraničenými skvrnami, které jsou buď chlorotické nebo bronzové barvy. Listy se následně deformují a kroutí směrem dolů. U stonků se objevuje ohýbání a hrubnutí žilek.
Zdroj: www.uksup.sk
Na stopkách listů nebo stonku rostlin se objevují pásky tmavě hnědé až černé barvy. Plody vykazují vpadlé, soustředěné, jasné až nekrotické kruhové vzory zasahující dovnitř pletiv. Nezralé plody se stávají zdeformovanými, zralé mají nevybarvené, neostře ohraničené skvrny.
Při napadení mladých rostlin dochází k nekrózám a odumření ještě dříve, než přinesou plody. U starších rostlin pozorujeme žloutnutí a zakrnění.
Mozaikový virus
Zdroj: wikimedia.org Autor: Goldlocki
Mozaikový virus je infekčním onemocněním zahrnujícím skupinu různých typů virů postihujícím rostliny na její buněčné úrovni. Najdeme jej na rajčatech, okurkách, tabáku, ale i monsterách, alokacích či filodendronech.
Příznaky závisí na odrůdě, vývojovém stadiu rostlin a stanovisku. Infikované rostliny jsou velmi často zcela bez příznaků nebo se příznaky postupně ztrácejí. U listů se může objevit slabá chlorotická mozaika až žlutá strakatost, mezižilní chloróza, kadeřavost a deformace, zakrňování a deformace.
Napadené plody jsou mramorované a nepravidelné zrání se projevuje oranžovými a červenými skvrnami. Z trsu plodů se však objeví jen několik málo takto zbarvených.
Šíření mozaikového viru probíhá dotykem z nakažené rostliny na zdravou rostlinu, jsou-li rostlinky blízko u sebe, rukama, hmyzem, škůdci, ale i oblečením či nářadím, které přišlo do kontaktu s nakaženou rostlinou.
Tato skupina mozaikových virů však v našich končinách zatím nepředstavuje hospodářsky významné ohrožení úrody rajčat.
Jak na nemoci rajčat
Jak si poradit nemocemi rajčat? Existují chemická i přírodní řešení . Výběr je na vás. My vám doporučujeme jít přírodní cestou , která je přátelská jak k rostlinám, tak ik užitečným organismům, přírodě a nakonec i nám lidem.
Aplikace Hnojíku již při stávajících onemocněních vyžaduje značnou trpělivost a pravidelnost. To, jestli se vám podaří zachránit vaše rostlinky, my s určitostí zaručit nevíme, protože úspěšnost vyléčení závisí na mnoha faktorech. Avšak při včasné aplikaci se ukazují pozitivní výsledky v boji s onemocněními rajčat, která vnášejí do této oblasti výrazná pozitiva.
Nejjednodušší a zároveň levnější je metodou je prevence budováním zdravé silné imunity rostlin a vytvořením optimálních podmínek pro jejich pěstování. Přírodní cesta, kterou jednak dodáte potřebné vyvážené živiny , posílíte buněčné stěny svých rostlin, a zároveň pomůžete, aby se přirozeně bránily jako škůdcům , tak i nemocem , nabízíme vám Hnojík , české organické hnojivo. Dodává vyvážené živiny s postupným uvolňováním , podporuje bohatý kořenový systém a díky Chitinu má repelentní účinek na škůdce přenášející patogeny.
Aplikace Hnojíku je možná jak posypem , zálivkou , tak i postřikem . V případě aplikace na rajčata doporučujeme posyp a zálivku ke kořenům, vyhýbáme se aplikaci na listy.
Zálivka má rychlejší nástup účinku. Účinek posypu má delší trvání. Ideální je jejich kombinace. Jak na to? Jak použít hnojivo Hnojik? Způsoby aplikace i dávkování se dozvíte v následujícím odkazu .
