Palmy (Arecaceae): druhy, pěstování a péče

(Palmae, Arecaceae)

Palmy jsou velkou skupinou různých jednoděložných rostlin, které patří do čeledi arekovité. Obvykle mají jednoduchý kmen, který je zakončen listovou růžicí, přičemž listy mohou být dlanité, celistvé nebo zpeřené.

Palmy obvykle rostou v tropech a subtropech, celosvětové známe asi 190 rodů a v nich ještě 2800 druhů palem.

Některé druhy palem se dají pěstovat i v našich zahradách, několik i celoročně, ostatní vyžadují zazimování na místě, kde nemrzne. Jiné druhy budou zase vděčné za pěstování v místnosti nebo zimní zahradě celoročně, v létě je možné letnění.

Jak rychle roste palma se liší podle druhu a hlavně podle toho, kde stojí. V tropech, kde má palma teplo a světla po celý rok, přiroste kokosová nebo datlová palma běžně 30 až 60 cm ročně a plodit začíná zhruba v šesti až deseti letech. V bytě je to úplně jiná rostlina: pokojové palmě chybí světlo, takže vyžene jeden až tři nové listy za rok a na výšku přidá sotva 10 až 20 cm. Právě proto se palmy jako pokojovky vůbec pěstovat dají — kdyby doma rostly tempem tropů, za dva roky by se nevešly do místnosti. Pomalý růst má i svou nevýhodu: poškozený nebo uříznutý list palma nenahradí hned a kmen se nikdy nerozvětví, takže s ním musíte zacházet opatrně.

1. Nejvyšší palma světa je Ceroxylon quindiuense, která roste v jihoamerických Andách, dorůstá totiž až 45 m, ale ve volné přírodě byly již nalezeny i Ceroxylony s výškou kolem 60 metrů.

2. Nejdelší listy má palma Raphia regalis, která pochází ze západní Afriky, roste například v Kongu. Listy dosahují délky kolem 25 m.

3. Největší květenství pak má rozhodně indická palma Corypha umbraculifera, jejíž laty dosahují 6 metrů a obsahují skutečně až miliony květů.

Ačkoliv palem je spousta druhů a mnohé mají různé nároky, můžeme základní informace shrnout do několika odstavců.

Světlo – palmy potřebují ve většině případů světlo, a to více, než jim můžeme v našem mírném pásu nabídnout. Protože se jim světla nedostává, rostou pomaleji a díky tomu je můžeme pěstovat i v bytových podmínkách.

Nádoby – i ohledně nádob si dejte pozor na to, že většina palem zakořeňuje hluboko. Jsou tedy vhodnější velké a hluboké květináče, aby měla palma dostatek prostoru pro celý kořenový bal.

Substrát – většina palem bude dobře prospívat v substrátu, který bude 1 : 1 : 1 složen z kompostu, zeminy (i mírně jílovité) a písku.

Zálivka – je důležitá a řídíme se podle toho, jestli máme palmu ze suché, nebo naopak vlhké oblasti. Některé příklady budou uvedeny níže. Obecně platí, že je lepší zalít palmy jednou hojně, než několikrát málo.

Množení palem – u některých palem je vhodné vegetativní množení, jedná se hlavně o palmy rostoucí v trsech, kdy jednotlivé trsy při přesazování oddělíme a zasadíme do nových květináčů. Generativní množení semeny potřebuje už jisté znalosti, např. teplota a vlhkost, při které semena klíčí. Semena je potřeba mít čerstvá.

Přesazování palmy nechte na jaro a dělejte ho jen tehdy, když kořeny prorůstají drenážními otvory — zhruba jednou za dva až tři roky, u starších rostlin ještě méně často. Nový květináč volte jen o pár centimetrů širší, ale hlavně hlubší: v přehnaně velké nádobě zůstává nevyužitý substrát dlouho mokrý a kořeny hnijí. Kořenový bal nerozebírejte, palma to nese špatně; u velkých rostlin, které se přesadit nedají, stačí každý rok vyměnit horních pár centimetrů substrátu.

Datlová palma neboli datlovník palmový (Phoenix dactylifera) je palma hojně pěstovaná v Asii i severní Americe pro datle. Pěstuje se však dobře i doma, a to dokonce ze semen. Do květináče se substrátem (viz výše) zasaďte jedno semínko z datle. Důkladně zalijte, květináč pokryjte fólií a dejte do tepla nebo na okenní parapet na slunce. Datlové semínko klíčí poměrně rychle, brzy budete mít 2 až 3 listy palmy. Palma se může pěstovat v bytě, v létě je vhodné ji letnit. Datlí se však doma nedočkáte.

Několik poznámek k pěstování datle z pecky, které rozhodují o úspěchu: pecku vyberte ze sušených datlí bez tepelné úpravy (kandované a pasterované už neklíčí), nechte ji dva až tři dny nabobtnat ve vlažné vodě a vysévejte do tepla kolem 25 až 30 °C. Klíčení trvá čtyři týdny až tři měsíce, takže se nezbavujte květináče předčasně. První list je úzký a nedělený — zpeřené listy, podle kterých palmu poznáte, přijdou až po několika letech. A protože datlovník tvoří dlouhý kůlový kořen, přesaďte semenáček brzy do hluboké nádoby.

Kdo chce pěstovat palmy celoročně na zahradě, musí se poohlédnout po mrazuvzdorných variantách. Není jich moc, když si připomeneme, že palmy patří hlavně do tropického a subtropického pásu. Některé palmy však mráz vydrží, kdy je správně zazimujeme (na zahradě). Zásadou číslo je je vysadit palmu na jižní stranu, jižní svah a chráněné místo. Do jámy před sázením umístěte drenáž z kamínků, aby odváděla přebytečnou vodu. Palmy vhodné pro celoroční pěstování jsou Brahea armata, Brahea decumbens, Brahea moorei, Butia archeri, Butia yatay, palmy z rodů Hedyscepe, Chamaerops (má i český název žumara nízká a pochází ze Středomoří) a Jubea. Na zimu rostlinu zakryjte chvojím, slámou, hlavně jí přikryjte vršek růžice z listů, aby se tam nedostala voda nebo sníh, jinak palma sice nezmrzne, ale uhnije.

V českých podmínkách má z venkovních palem nejlepší výsledky žumara ztepilá (Trachycarpus fortunei), které se říká také palma konopná. Vzrostlé rostliny na chráněném místě zvládají krátkodobě kolem −15 °C, mladé o poznání méně. Druhá bezpečná volba je zmíněná žumara nízká (Chamaerops humilis) — roste v trsu, zůstává nižší a snadněji se zakrývá.

Zazimování rozhoduje víc než samotná odolnost druhu. Palmu na zahradě přestaňte na podzim hnojit, aby výhony vyzrály, a kořeny silně namulčujte. Listy svažte nahoru do svazku a srdíčko — bod, ze kterého vyrůstají nové listy — chraňte před vodou; právě jeho zahnití, ne mráz sám, palmy nejčastěji zabíjí. Zimní zakrytí odstraňujte postupně a raději v zamračený den, aby čerstvě odkryté listy neuvařilo jarní slunce.

Zajímavou alternativou je palma horská, ačkoliv se v pravém slova smyslu o palmu nejedná. Česky se jí říká oštěpuška nádherná, latinský název dostala Chamaedorea elegans. Mívá 2 cm silný stonek, zpeřené a obloukovitě zahnuté listy. Teplotu potřebuje v rozmezí 16 až 25 °C, substrát na palmy s humusem a pH 5-6, pravidlenou zálivku, rosení. Na rozdíl od palem má radějí polostín, snese i úplné zastínění, na slunci jí žloutnou listy.

Pro pěstování palmy horské to prakticky znamená: postavte ji do místnosti dál od okna nebo k severní straně, substrát držte mírně vlhký, ale nikdy ne rozbahněný, a v topné sezoně roste listy nebo postavte vedle misku s vodou. Zaschlé špičky listů jsou u této rostliny nejčastější stížností a téměř vždy je na vině suchý vzduch, ne nedostatek zálivky. Palma horská roste pomalu, doma se zastaví kolem metru a někdy vykvete drobnými žlutými kuličkami — na kmen ani na rozvětvení nečekejte. Vše o této rostlině včetně množení a přesazování najdete v článku Chamaedorea.

Palma dává najevo špatnou péči listy — a protože nové listy tvoří pomalu, vyplatí se příčinu poznat brzy. Nejčastější případy:

• Zaschlé hnědé špičky listů — suchý vzduch, typicky v topné sezoně. Řešením je rosení, miska s vodou nebo přesun od radiátoru, ne častější zálivka. Zaschlé konce můžete zastřihnout, ale nechte tenký suchý proužek — řez do živého pletiva zasychá dál.
• Žloutnoucí spodní listy — u palmy jde často o přirozené stárnutí nejstarších listů. Když ale žloutne víc listů najednou a substrát je trvale mokrý, jsou na vině přemokřené kořeny.
• Hnědnutí celých listů od báze a měkký kmen — hniloba kořenů z přelévání nebo z nádoby bez drenáže. Palmu vyjměte, odumřelé kořeny odstraňte a přesaďte do propustného substrátu.
• Bledé, vytáhlé listy s dlouhými řapíky — málo světla. Palmu posuňte blíž k oknu, ale ne rovnou na plné poledne, aby se listy nespálily.
• Hnědé skvrny po celé ploše listu — nejčastěji spálení přímým sluncem po přesunu z polostínu nebo po sundání zimního krytu venku. Palmy si na světlo zvykejte postupně.
• Zežloutlé listy u dobře zalévané a osvětlené palmy — vyčerpaný substrát. Palmy se přesazují jen zřídka, takže živiny ve starém substrátu docházejí; pomůže výměna vrchní vrstvy a pravidelné přihnojování v sezoně.

Jedno platí pro všechny případy: uříznutý list palma nenahradí a z kmene už na tom místě nic nevyroste. Odstraňujte proto jen listy zcela zaschlé.

• Můžete posypat Hnojík okolo kmene stromu na šířku jeho koruny. Posypte tak, aby to nebyla silná vrstva, ale jemné poprášení.
• Na stromy a keře, které mají listy je vynikající postřik. Rozmíchejte čajovou lžičku Hnojíku v 1L vody a proceďte.

Palmy v květináči mají k dispozici jen ten objem substrátu, který se do nádoby vešel, a protože se přesazují zřídka, jsou na přihnojování odkázané víc než rostliny v záhonu. Hnojivo na palmy aplikujte v období růstu, tedy zhruba od dubna do září, a v menších dávkách častěji — jednorázová silná dávka do vyschlého kořenového balu spálí kořeny. Od října do března palmy nehnojte vůbec, v zimě při málu světla živiny nespotřebují. Palmám venku na zahradě dejte poslední dávku nejpozději v červenci, aby výhony do zimy vyzrály.

Univerzální organické hnojivo palmám vyhovuje: uvolňuje živiny postupně, takže hrozí menší riziko přehnojení než u koncentrovaných roztoků. Množství pro nádobu i záhon najdete v přehledu dávkování, souhrn péče o rostliny v bytě pak v článku o hnojení pokojových rostlin a pro palmy na zahradě v článku o hnojení venkovních a okrasných rostlin.