Pámelník
Bílé bobule vydrží na keři do zimy — a keř snese téměř jakékoli stanoviště.
Pámelník v kostce
Nízké opadavé skupinové a krycí keře s bílými nebo červenými bobulemi.
Stanoviště: slunná až polostinná místa
Výška: 1–2 m
Doba kvetení: červen–září
Množení: výsevem, dřevitými nebo bylinnými řízky
V Severní Americe, jižně až po Mexiko, je rozšířeno 18 druhů pámelníku, zatímco jeden druh se vyskytuje v západní Číně. Keře jsou hustě trsovité, tvoří hojné oddenky a mají vstřícné, většinou celokrajné listy. Květy jsou malé, málo nápadné, růžově červené nebo bílé, čtyř- až pětičetné a tvoří koncová nebo postranní strboulohovitá květenství. Bobulovité dvouzrnné peckovičky jsou jedovaté a drží na keřích dlouho do zimy.
Pámelník bílý (Symphoricarpos albus)
Až 1 m vysoký keř s tenkými, vzpřímenými, jemně chlupatými výhony. Listy jsou okrouhlé až vejčitě eliptické, 4–6 cm dlouhé. Červenavé květy se objevují od června do září, plody jsou bílé, 1–1,5 cm široké.
- Varieta laevigatus: až 2 m vysoká, silné oddenky, větší laločnaté listy, hojné a větší bílé plody.
- Odrůda ‚White Hedge‘: široce vzpřímený růst, výška 1,5 m, tlusté bílé plody ve vzpřímených plodenstvích. Vhodná pro živé ploty.


Pámelník Chenaultův (Symphoricarpos × chenaultii)

Vzpřímený keř dosahující výšky člověka, bohatě větvený. Listy jsou vejčité, 1–2 cm dlouhé, svrchu tmavozelené, naspodu modrozelené. Květy v červnu až červenci v krátkých koncových klasech. Červené plody s bílými tečkami jsou kulovité.
- Odrůda ‚Hancock‘: velmi vzrůstná, poléhavé a kořenící větve, vhodná jako půdopokryvná pro větší plochy.
Pámelník Doorenbosův (Symphoricarpos × doorenbosii)

Keř výšky člověka, mohutně rostoucí. Listy jsou eliptické až široce vejčité, 2–4 cm dlouhé, tmavozelené. Bílé květy s růžovým nádechem, bílé plody s růžovým líčkem. Některé odrůdy mají plody odlišně zbarvené:
- Odrůda ‚Mother of Pearl‘: velké růžové plody.
Pámelník okrouhlý (Symphoricarpos orbiculatus)

Ztuha vzpřímený, 1–2 m vysoký keř s vejčitě okrouhlými listy, 2–4 cm dlouhými, tmavozelenými. Květy v červenci až srpnu, žlutavě bílé s růžovým nádechem. Plody jsou purpurově červené, držící až do zimy. Pochází ze Severní Ameriky.
Srovnání druhů
| Druh | Výška | Barva plodů | Kde se hodí |
|---|---|---|---|
| Pámelník bílý | 1 m (var. laevigatus až 2 m) | bílá | volně rostlé skupiny, kraje pozemku |
| Pámelník Chenaultův | do 1,8 m, ‚Hancock‘ poléhavý | červená s bílými tečkami | půdopokryv na svazích a větších plochách |
| Pámelník Doorenbosův | do 1,8 m | bílá s růžovým líčkem, ‚Mother of Pearl‘ růžová | okrasné skupiny, řez do vázy |
| Pámelník okrouhlý | 1–2 m | purpurově červená | zpevnění svahů, přírodní výsadby |
Pěstování a řez
- Stanoviště: pámelník roste na slunci i v polostínu, snese i stín pod stromy — na plném slunci ale nasadí víc plodů.
- Půda: nenáročný. Zvládne suchou, chudou i vápnitou zeminu, městské prostředí i sůl u komunikací. Nesnáší jen dlouhodobě podmáčené místo.
- Výsadba: nejlépe na podzim nebo brzy zjara, do řady po 60–80 cm, pokud chcete souvislý pás.
- Zálivka: první rok po výsadbě pravidelně, pak už jen v dlouhém suchu.
- Řez: snáší i hluboký zmlazovací řez. Provádí se koncem zimy — keř kvete na letošním dřevě, takže o plody nepřijdete. Staré, zahoustlé trsy je dobré jednou za pár let sříznout u země.
- Šíření: keře tvoří hojné oddenky a rozrůstají se do stran. V malé zahradě je vhodné výmladky každý rok obrýt rýčem nebo výsadbu ohraničit.
- Množení: nejsnáz oddělením zakořeněných výmladků, dále dřevitými řízky přes zimu nebo bylinnými řízky v červnu.
Jedovaté plody: co je potřeba vědět
Bílé bobule pámelníku jsou jedovaté a děti je bohužel považují za lákavé — praskají mezi prsty a dají se rozšlapávat. Požití většího množství dráždí zažívací trakt a sliznice: objevuje se zvracení, průjem a nevolnost. Šťáva z plodů může u citlivých lidí podráždit i pokožku.
Pár bobulí obvykle vážné potíže nezpůsobí, ale pámelník patří spíš na okraj pozemku, k plotu nebo do veřejné zeleně než na dětské hřiště. Při požití většího množství volejte Toxikologické informační středisko na čísle 224 919 293.
Hnojení pámelníku
Pámelník je jeden z nejnenáročnějších okrasných keřů a bez hnojení roste roky. Přihnojení se vyplatí ve dvou situacích: po výsadbě, aby se keř rychle zapojil, a po zmlazovacím řezu, kdy má obrůst z pařezu.
Zjara rozhoďte kolem keře hrst až dvě organického hnojiva HNOJÍK, lehce ho zapravte do půdy a zalijte. Živiny se uvolňují postupně, takže pro celou sezonu stačí jedna dávka. Kolik přesně sypat podle velikosti keře, najdete v tabulce dávkování.
Často kladené otázky
Jsou plody pámelníku jedovaté?
Ano. Bílé i červené bobule jsou jedovaté, po požití většího množství způsobují zvracení, průjem a podráždění sliznic. Na zahradu s malými dětmi se proto pámelník příliš nehodí.
Kdy pámelník řezat?
Koncem zimy, před rašením. Kvete na letošních výhonech, takže ani po hlubokém zmlazení o plody nepřijdete.
Jak zastavit rozrůstání pámelníku?
Keř se šíří podzemními oddenky. Jednou za rok obryjte okraj trsu rýčem a výmladky vytáhněte, nebo výsadbu ohraničte kořenovou zábranou zapuštěnou 30 cm hluboko.
Hodí se pámelník do živého plotu?
Ano, zejména odrůda ‚White Hedge‘ pámelníku bílého. Roste vzpřímeně, snáší řez a v zimě zůstává ozdobný díky plodům.
Roste pámelník i ve stínu?
Roste, snese i stín pod stromy. V polostínu a stínu ale nasadí méně plodů než na slunci.
Čím pámelník hnojit?
Stačí jedna jarní dávka organického hnojiva. Nejvíc ho oceníte po výsadbě a po zmlazovacím řezu, jinak si keř vystačí i bez přihnojování.