Pěstování maliny: Jak na bohatou úrodu zdravých plodů

Maliny (Rubus idaeus) nejlépe rostou na slunném a chráněném místě, ideálně s mírným svahem. Vyhovují jim hluboké, mírně kyselé půdy s dostatkem humusu a velmi dobrou propustností. Půda by měla být trvale vlhká, ale nikdy přemokřená.

Při výběru stanoviště je důležité zohlednit, že maliníky tvoří oddenky, které se mohou šířit do okolí. Doporučuje se výsadba s bariérou (například zahradnickou fólií) nebo do vymezeného prostoru.

Nejvyšší a nejchutnější úrodu dává maliník na plném slunci. V polostínu roste také, plody jsou ale menší a méně aromatické a sklizeň je nižší.

• Poloha: rovina nebo mírný svah k jihu, jihovýchodu či jihozápadu. Nejlépe se maliníku daří ve středních a vyšších polohách zhruba do 600–800 m n. m. s průměrnou roční teplotou kolem 7–8 °C a 700–800 mm srážek. V teplých a sušších nížinách se neobejde bez pravidelné zálivky.
• Půda: středně těžká, hlubší, stále mírně vlhká, s dostatkem humusu i vápníku, neutrální až mírně kyselá. Nevhodné jsou těžké zamokřené půdy i suché písky.
• Mráz: maliník kvete pozdě, takže jarní mrazíky květům obvykle neublíží. Choulostivější odrůdy ale namrzají ve dřevě, proto nesázejte do mrazových kotlin a na otevřená místa, kudy v zimě táhne ostrý vítr.

Ideální doba pro výsadbu malin je na podzim (říjen–listopad) nebo brzy na jaře. Rostliny se vysazují do sponu 40–60 cm v řadě, mezi řádky nechte alespoň 1,5 metru prostoru. Kořeny se při výsadbě nezakrývají hluboko, stačí zasypat 2–3 cm nad kořenový krček.

Po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka, zejména v prvních týdnech. Mladé sazenice lze přistínit netkanou textilií, aby se lépe uchytily.

Maliníky je vhodné vyvazovat k opoře – nejčastěji se používá drátěná konstrukce s vodorovnými lany ve výšce 50 a 100 cm. Vedení do řad usnadňuje sklizeň, zvyšuje vzdušnost porostu a předchází houbovým chorobám.

Konstrukce na maliny: jak ji postavit

Nejjednodušší konstrukce na maliny stojí ze dvou sloupků na koncích řady a dvou vodorovných drátů. Sloupky zapusťte do hloubky zhruba 50 cm, dráty napněte ve výšce 50 a 100 cm a výhony k nim během sezóny průběžně přivazujte. U delších řad přidejte mezilehlý sloupek po každých 4–5 metrech, aby se drát neprověsil. Jako opora pro maliny poslouží i pletivo natažené mezi kůly.

Maliny mají vysoké nároky na výživu, zejména v období růstu a tvorby plodů.

Doporučuje se na jaře aplikovat vyzrálý kompost nebo přírodní hnojiva bohatá na dusík a draslík. Výbornou volbou je přírodní hnojivo Hnojík, které podporuje růst kořenů i plodnost bez chemie.

Během vegetace je možné doplňkové přihnojení dvakrát ročně – na jaře a po sklizni. Vhodné je i mulčování organickým materiálem, které chrání kořeny, udržuje vlhkost a potlačuje plevele.

U malin rozlišujeme dvě základní skupiny:

• Jednouplodící (letní) – plodí na dvouletém dřevě. Po sklizni se staré výhony seřezávají až u země, mladé výhony se ponechávají pro příští rok.
• Dvouplodící (remontantní, podzimní) – plodí na výhonech z aktuálního roku. Všechny pruty se seřezávají u země až v předjaří (od poloviny února do poloviny března), před rašením.

Řez je důležitý nejen pro úrodu, ale i pro prevenci chorob a zahuštění porostu.

• Jáma a řez po výsadbě. Pro sazenici vykopejte jámu asi 50–60 cm širokou a 40 cm hlubokou. Kořeny před výsadbou zastřihněte a nadzemní pruty po výsadbě zkraťte na třetinu délky. Sazenice pak lépe zakoření a vyžene silné nové pruty.
• Letní maliny po sklizni. Dvouleté pruty po sklizni odumírají. Můžete je vyřezat hned, nebo je vylomit v zimě. Zbývající mladé nerozvětvené pruty pak zkraťte asi o pětinu a přivažte k drátům.
• Půda. Maliník má kořeny mělko pod povrchem, půdu pod ním proto nikdy nekypřete hluboko. Místo okopávání ji držte pod mulčem. Pravidelná zálivka v době, kdy rostou plody, zvyšuje úrodu.
• Vzdušná poloha. Šedá plíseň napadá zrající plody hlavně za teplého a vlhkého počasí a v uzavřených polohách bez proudění vzduchu. V takovém roce může zničit většinu úrody, proto maliník nesázejte do závětrného kouta a řadu udržujte prosvětlenou.

Na zahrádce se maliník nejčastěji pěstuje v pásu: z řady vysazených rostlin se postupně vytvoří souvislý pás mladých prutů široký 40–60 cm.

1. Termín. Nejlépe na podzim, na těžších půdách raději zjara.
2. Příprava. Půda bez vytrvalých plevelů, hluboko zrytá a vyhnojená uleželým hnojem nebo kompostem.
3. Sázení. Jednoleté sazenice dejte asi o 3 cm hlouběji, než rostly ve školce, do řad 1,5 m od sebe a v řadě po 40–60 cm podle vzrůstnosti odrůdy.
4. Ochrana na zimu. Po podzimní výsadbě sazenici přihrňte kopečkem zeminy asi 10 cm vysokým a prut nad ním seřízněte na jeden pupen. Z více pupenů by vyrostly jen slabé pruty.
5. První jaro. Zeminu odhrňte a během léta opatrně a mělce kypřete, pleťte a zalévejte, případně mulčujte.
6. Opora. Drátěnka se 2–3 dráty nad sebou, nebo dva souběžné dráty 40–60 cm od sebe ve výšce 80–120 cm, mezi kterými pruty stojí.

Po sklizni u země vystříhejte odplozené dvouleté pruty a s nimi i slabé, nemocné a poškozené letošní. Ponechte jen nejsilnější, jejich počet ukazuje tabulka. Jarní zkrácení podpoří tvorbu plodných postranních výhonů. Jak maliník hnojit při výsadbě a v dalších letech, shrnuje článek hnojivo na maliny.

Maliny mohou trpět plísní šedou, rzí ostružiníkovou nebo napadením sviluškami. Prevencí je dobrá cirkulace vzduchu v porostu, pravidelný řez a správné zavlažování. Výsadba odolných odrůd a použití přírodních postřiků (např. na bázi kopřiv) napomáhá zdravému růstu.

Plody se sbírají v plné zralosti, kdy snadno opadávají z květního lůžka. Sklízí se postupně po dobu několika týdnů. Čerstvé maliny jsou velmi křehké, a proto je vhodné je ihned zpracovat nebo zamrazit. Pokud plánujete sušení, sklízejte za suchého počasí a bez poškození.

Letní odrůdy dozrávají zhruba od konce června do července, remontantní od srpna až do prvních mrazíků. Sbírejte ráno, kdy jsou plody chladné – vydrží pak déle pevné.

• ‚Tulameen‘ – velmi sladká a velkoplodá, vhodná pro čerstvou konzumaci
• ‚Polka‘ – remontantní odrůda, odolná a výnosná, plodí až do podzimu
• ‚Glen Ample‘ – jednouplodící, oblíbená pro svou výnosnost a pevné plody

Kromě klasických červených existují i žluté maliny (například ‚Golden Queen‘ nebo ‚Fallgold‘) s jemnější, méně kyselou chutí. Hodí se na přímou konzumaci, na dálkovou přepravu jsou ale příliš měkké.

Maliny se dají pěstovat i na terase nebo na balkoně. Vyberte nádobu o objemu alespoň 30–40 litrů s dobrým odtokem vody a naplňte ji propustným substrátem s podílem kompostu.

V květináči vysychá půda podstatně rychleji než na záhonu, proto zalévejte častěji a menšími dávkami. Do nádob se nejlépe hodí remontantní (dvouplodící) odrůdy – plodí na letošních výhonech, v předjaří se seřezávají u země a stačí jim jen nízká opora. Na zimu nádobu přistavte ke stěně domu a obalte ji, aby kořeny nepromrzly.

Maliny patří mezi nejoblíbenější ovoce pro domácí pěstování. Při správné péči a pravidelném řezu se vám rostliny odmění bohatou sklizní aromatických plodů. Díky své nenáročnosti a vysoké úrodnosti jsou vhodné i pro začátečníky.

Více o samotném keři se dozvíte v článku o maliníku.