Plíseň šedá

(Botrytis cinerea)

Plíseň šedá, nebo také šedá hniloba nebo botrytida napadá hlavně jahodníky, ale může napadnout celou řadu jiných rostlin – vinnou révu, růže, ostružiny, maliny… Tato choroba napadá pletiva rostliny, objevuje se zejména na zralých plodech a snižuje kvalitu a výnos sklizně.

Symptomy plísně šedé se nejčastěji projevují na květech, plodech a lístcích jahodníku. Postižené části rostliny se postupně pokrývají šedavým plstnatým povlakem a mají unikátní vzhled. Infikované květy a plody hnijí a jsou měkké. Plíseň šedá může také napadat stonky a kořeny rostliny, což může vést k odumírání celé rostliny.

Prevence plísně šedé spočívá v odstraňování a likvidaci infikovaných částí rostliny, udržování rostlin v dobrém zdravotním stavu a posilování imunity rostlin pomocí vhodné výživy a ošetření. Důležité je také zajistit pro pěstování vzdušné místo a snažit se snižovat vlhkost v oblasti, kde jahody pěstujete. Ideální je pěstovat odrůdy odolnější vůči této chorobě (Emily, Honeoye, Karmen, Pegasus).

Pro kontrolu plísně šedé jsou k dispozici fungicidy, které mohou být aplikovány preventivně nebo po výskytu choroby. Důležité je však zajistit, aby byl fungicid aplikován včas a v souladu s doporučením výrobce, jelikož účinnost může být ovlivněna podmínkami okolí a pokročilostí choroby.

Za teplého deštivého počasí dokáže šedá plíseň zničit až polovinu úrody jahod. Nejhůř bývá ve stinných polohách a v hustých porostech přehnojených dusíkem. Na zrajících plodech se objeví šedý plstnatý povlak, nezralé plody mají hnědé skvrny.

• Ve vlhčích polohách nechávejte jahody na jednom místě jen jeden až dva roky (způsoby výsadby popisuje článek Jahody).
• Sázejte řidčeji a řádky veďte ve směru sever–jih, aby porost rychle osychal.
• Vybírejte odolnější odrůdy.
• V předjaří odstraňte staré listy a udržujte záhon bez plevele.
• Plody podložte slámou nebo fólií, aby neležely na zemi.
• Nahnilé plody pravidelně sbírejte do zvláštní nádoby a dávejte je do odpadu, ne do kompostu.
• Sklízejte ráno po oschnutí rosy nebo k večeru, ne v poledním horku. Plody trhejte i s kouskem stopky do mělkých nádob a hned je dejte do chladu.

Chemická ochrana na zahrádce většinou nemá smysl. Plíseň infikuje jahody v době květu, kdy se kvůli včelám nestříká, takže rozhoduje prevence.

Stejně jako na jahodách se plíseň šedá může objevit na révě vinné. Stává se tak za deštivého počasí a pokud jsou keře vinné révy vysázeny příliš blízko u sebe. Plísní nahrává i příliš velké nasazení květů a plodů, kdy se jednotlivé hrozny dotýkají.

Pro boj s plísní šedou na révě je nejlepší ihned při prvním výskytu odstraňovat všechny napadené plody, révu dostatečně prořezávat, odstraňovat nadbytečné hrozny, pěstovat révu na vzdušném místě a bránit přílišné vlhkosti. Při větším napadení zase lze použít fungicidy. 

Při velmi deštivém létě může plíseň šedá napáchat na révě takové škody, že je veškerá úroda zničena.

Na úvod je potřeba říci, že na rajčatech se nevyskytuje tato plíseň Botrytis cinerea, ačkoliv příznaky plísně rajčat mohou být velmi podobné. Plíseň na rajčatech způsobuje nejčastěji plíseň bramborová nebo houba Alternaria.

Příznaky plísně na rajčatech jsou nejprve skvrny na listech a později bílá až šedá plíseň na plodech.

Proti plísni na rajčatech je třeba bojovat preventivně – sázet rajčata dostatečně daleko od sebe, na vzdušných stanovištích, chránit je před přílišnou vlhkostí, rozhodně nezalévat přes listy, ale jen ke kořenům, rajčata pěstovaná ve sklenících je nutné často větrat. Poškozené listy i plody je třeba ihned odstraňovat a při větším napadení použít fungicidy – stejné jako při plísni šedé.

Plíseň šedá je asi nejobávanější chorobou růží. Na mladších listech vytváří bělavý až šedobílý povlak. Napadá však hlavně květní kalichy, mladá poupata, stejně jako mladé výhony.

Infekce vzniká za deštivého vlhkého počasí – ideální vlhkost pro šíření plísně šedé je přes 85 %.

Prevencí je stejně jako u jiných rostlin sázení růží dostatečně daleko od sebe, na vzdušných stanovištích, odstraňování poškozených listů i poupat, důkladný řez růží na jaře i na podzim. Fungicidy jsou možné, ale jen v nejzávažnějších případech. Použijte jen fungicid povolený pro růže v registru ÚKZÚZ a dávkujte ho podle etikety.

T: Botryotinia fuckeliana, syn.: Sclerotinia fuckeliana, A: Botrytis cinerea Pers.

Hostitelské dřeviny: četné druhy rostlin; jehličnany: především jedle a smrk.

Příznaky: jánské výhony ztrácejí jasně zelenou barvu, visí a brzy mění barvu na šedozelenou, scvrkávají se a v konečném stadiu jsou (červeno) hnědé. Pod lupou jsou viditelné bělavé tečky (kupky spor) a šedý povlak mycelia houby. Na opadlých výhonech se vyvíjejí tvrdá černá sklerocia.

Patogen: mikromyceta; za vlhkého chladného počasí napadení májových výhonů. Rychlý nárůst vzdušného mycelia a spor. Pohlavní stadium se vytváří jen ojediněle.

Možnosti záměny: především poškození výhonů pozdními mrazy: červenohnědé zbarvení se objevuje mnohem rychleji, charakteristické kupky spor a šedohnědé hyfy však chybějí; případně s odumíráním výhonů smrku (Sirococcus).

Škodlivost: v prvé řadě ovlivnění vizuálního dojmu, při masivním výskytu anomálie větvení, životnost konifer je ohrožena pouze ve stadiu sazenic.

Ochrana: výběrem vhodného stanoviště! vyloučení stanovišť s příliš vysokou vzdušnou vlhkostí, včasné sečení trávy; během rašení ošetření fungicidy.

Zdroje fotografií

• Zasychání letorostů: Rasbak, CC BY-SA 3.0, zdroj