Šarka švestek (Plum pox virus)

(Plum pox virus – PPV)

Šarka, neboli virové neštovice, je virová choroba, která postihuje hlavně slivoně, ale také broskvoně, meruňky, trnky nebo višeň plstnatou. PPV je jedním z nejzávažnějších virových patogenů těchto ovocných stromů.

Šarka se projevuje různými příznaky, které se mohou mírně lišit mezi jednotlivými druhy rostlin:

Švestky:

• • Listy: Na listech se objevují bledě zelené až nažloutlé skvrny, kroužky a proužky bez ostrého ohraničení, nejlépe viditelné proti světlu.
  • Plody: Infikované plody mají často zdeformovaný tvar a ztrácejí svou přirozenou barvu. Může se objevit pruhování nebo skvrny na povrchu plodů. Mají také méně cukru.
  • Výhony: Infekce může ovlivnit růstové výhony, což vede k jejich zakrňování a tvorbě menších listů.  

Meruňky:

• Listy: Na listech se objevují žluté až červené skvrny, které se často spojují a vytvářejí velké nekrotické oblasti. Listy mohou být zkroucené nebo zdeformované.
• Plody: Infikované plody jsou často malé, méně sladké a mají zkroucený tvar. Povrch plodů může být nerovný a skvrnitý.

Broskve:

• • Listy: Infekce se projevuje na listech ve formě žlutých nebo červených skvrn, které se často šíří po celé ploše listu. Listy mohou být křehké a lámavé.
  • Plody: Infikované plody jsou často malé a nedostatečně vybarvené. Povrch plodů může být drsný až pokožka se může odloupávat. Plody jsou často méně sladké a šťavnaté.

Virové neštovice šarka nejčastěji napadají slivoně – švestky. Její projevy poznáte na listech, větvičkách i plodech. Na listech budou zelené skvrny a kroužky. Plody mají typické skvrny, dužina v okolí skvrn má červenou barvu a je gumovité konzistence. Plody také mají nízký obsah cukru, nemají téměř žádnou chuť, jsou neprodejné a neskladovatelné.

Virus se přenáší mšicemi, ale také vegetativním rozmnožováním – štěpováním, množením podnoží, řízkováním. Napadené stromy nikdy nemnožte!

Na virová onemocnění bohužel nefunguje žádný postřik. Virová onemocnění nejdou ani zcela vyléčit, pouze můžete potlačit jejich projevy – viz dále.

Nejlepší prevencí proti šarce je:

• nakupovat zdravou sadbu v ověřených školkách,
• výběr tolerantních nebo zcela rezistentních odrůd,
• důsledná likvidace mšic a dalších hmyzích druhů, které virová onemocnění přenášejí.

K tolerantním odrůdám slivoní patří Těchovická, Elena, Hanita, Toptaste, Valjevka, TuleuGras a Durancie (slíva). Jako rezistentní je deklarována Jojo, u které se virus v pletivech nešíří. K tolerantním odrůdám patří i Čačanská raná.

Nejspolehlivěji se šarka pozná na plodech několik týdnů před sklizní:

• Vpadlé proužky a prstence na slupce, často klikaté. Povrch plodu je hrbolatý, jako by ho poznamenaly neštovice.
• Červenohnědá dužnina pod propadlinami, tuhá, gumovitá a přirostlá k pecce.
• Předčasné vybarvení a opad. Napadené plody se vybarví dřív než zdravé, padají ze stromu a chutnají kysele, protože mají méně cukrů.
• Pecky meruněk mívají na povrchu světlé skvrny a prstence, podle kterých se šarka pozná i u plodů s nenápadnou slupkou.

Na listech jsou příznaky nenápadné: bledě zelené rozmazané skvrny a kroužky, které uvidíte, když list podržíte proti světlu. Nejzřetelnější bývají v květnu a v červnu, nejlépe na kořenových výmladcích a mladých výhonech. U nově nakaženého stromu se mohou objevit až po několika letech a v jednotlivých letech nejsou stejně výrazné.

S čím šarku nesplést. Zkroucené a skvrnité listy na koncích výhonů bývají spíš od sání mšic, na rubu listů pak najdete mšice nebo jejich svlečky. Žloutnutí listu mezi žilkami, které zůstávají zelené, ukazuje obvykle na nedostatek živin, například železa. Šarka postihuje jen některé listy a její skvrny nemají ostrý okraj. Jistotu dá jen laboratorní test.

Virus šarky přenášejí mšice. Když sají na nemocném stromě, virus nasají a během krátkého sání ho předají dalšímu stromu. Druhou cestou šíření je člověk: roubování a očkování z nemocného stromu a nakažené podnože.

Napadá švestky, slívy, renklódy, mirabelky, meruňky, broskvoně a nektarinky, ale také myrobalán a planě rostoucí trnky. Trnkové keře v mezích a nemocné neošetřované stromy v okolí jsou zásobárnou viru, ze které ho mšice roznášejí do zahrad.

Šarka dnes už nepatří mezi karanténní choroby. Podle evropských rostlinolékařských předpisů (nařízení EU 2016/2031) je regulovaným nekaranténním škodlivým organismem. Pro zahrádkáře to znamená, že rozhoduje sadební materiál: školky smějí prodávat jen stromky, které splňují přísné požadavky na prostost od šarky. Kupujte proto certifikované stromky s rostlinolékařským pasem ze školek, ne stromky neznámého původu, a neroubujte z cizích stromů, o jejichž zdraví nic nevíte.

Postřik proti mšicím přenos šarky spolehlivě nezastaví, protože mšice virus předá během pár sekund sání, dřív než insekticid zapůsobí. Omezování mšic má smysl, hlavní prevencí ale zůstává zdravý sadební materiál a odstraňování zdrojů nákazy. Mšice na švestkách popisuje článek škůdci švestek.

Tolerantní odrůdy se šarkou nakazí, ale plody poškozuje méně. Zůstávají ovšem zdrojem viru pro okolí. Rezistentní odrůda, jako je Jojo, virus dál nešíří.

• Vyléčit ho nejde. Silně napadený strom s neprodejnými plody vykopejte i s co největší částí kořenů a odstraňte i kořenové výmladky, které z kořenů znovu vyrůstají a virus nesou dál.
• Ponechaný strom je zdroj nákazy. Pokud tolerantní strom s mírnými příznaky necháte, počítejte s menší a horší úrodou a nikdy z něj neroubujte ani nemnožte výmladky.
• Nejdřív zdroje, pak výsadba. Kde se šarka vyskytuje, má nová výsadba peckovin smysl až po odstranění nemocných stromů a trnek v okolí. Ovocnáři dříve počítali s odstraněním zdrojů nákazy až do vzdálenosti 1 km. Na zahradě to nejde, ale aspoň na vlastním pozemku a v nejbližším okolí to šanci nové výsadby výrazně zvyšuje.
• Kontrolujte nové stromky. Prvních pět let po výsadbě prohlížejte listy a plody, a pokud se šarka objeví, napadený stromek hned odstraňte.
• Na místo vykopaného stromu vysaďte raději jiný ovocný druh, například jádrovinu, nebo odrůdu odolnou vůči šarce.

Jak postupovat s ostatními virózami ovocných stromů, popisuje článek virové choroby ovocných stromů. Přehled dalších chorob švestek je v článku choroby švestek.