Durman (Datura)
Durman obecný i okrasné druhy: jak vypadají, jak je pěstovat a proč jsou jedovaté
Bohatě kvetoucí a případně silně vonící kbelíkové a skleníkové rostliny;
pozor, jsou jedovaté!
- Stanoviště: přes léto slunné až polostinné
- Výška: podle druhu do 5 m
- Doba kvetení: od června do zámrazu; v zimě kvete durman růžový (Datura rosei)
- Množení: řízky nebo semeny
Pěstitelsky významné druhy durmanu z čeledi lilkovitých (Solanaceae) jsou k mrazu citlivé keře z Jižní Ameriky. Durman obecný (Datura stramonium) je jednoletá bylina, která planě roste i u nás na rumištích a suťových svazích. Jako kulturní rostlina se neuplatňuje. Semena a plody všech druhů jsou velmi jedovaté.
Odborníci nemají stejný názor na zařazení rodu durman (Datura) v botanickém systému. Zatímco někteří botanici, hlavně američtí, prosazují zařazení stromovitých a keřovitých druhů durmanů k rodu brugmansie (Brugmansia), především němečtí botanici usilují o zachování širokého rodu durman (Datura). Pod tímto označením si tyto krásné lilkovité rostliny získaly oblibu amatérských pěstitelů a těm by lépe vyhovovalo zachování dosavadního jména.
Durman obecný (Datura stramonium): jak vypadá a proč je jedovatý
Durman obecný je u nás nejrozšířenější zástupce rodu, ale na zahradu se nesází – zdomácněl jako plevel na rumištích, navážkách, okrajích polí a v zeleninových záhonech s bohatě pohnojenou půdou.
- Vzrůst: jednoletá bylina vysoká 30–120 cm, s vidličnatě větvenou dutou lodyhou.
- Listy: velké, vejčité, hrubě laločnatě zubaté, po rozemnutí nepříjemně páchnou.
- Květ: bílý až nafialovělý, trumpetovitý, 6–10 cm dlouhý, a hlavně vzpřímený – to je nejrychlejší způsob, jak ho odlišit od okrasných durmanů a brugmansií, které mají květy převislé.
- Plod: vejčitá ostnitá tobolka dlouhá 3–5 cm, která po dozrání puká čtyřmi chlopněmi a vysype desítky černých semen. Jedna rostlina jich vytvoří i několik set.
Jedovatost: všechny části rostliny obsahují tropanové alkaloidy (hyoscyamin, skopolamin, atropin), nejvíc jich je v semenech. Otrava durmanem je vážný stav vyžadující lékařskou pomoc, proto rostlinu nikdy nepoužívejte k samoléčbě a při odstraňování z pozemku pracujte v rukavicích. Zvlášť opatrní buďte tam, kde si hrají děti – ostnaté tobolky bývají lákavé.
Do stejné čeledi lilkovitých patří i řada běžně pěstovaných rostlin, například lilek, tabák nebo petúnie. Durman s nimi sdílí typický trubkovitý květ i citlivost na přemokření.
Druhy durmanu: vonný, stromovitý a růžový
Nejznámější a snad nejkrásnější je durman vonný (Datura suaveolens) („andělské trumpety“) z Brazílie. Až 30 cm dlouhé žluté květy silně voní, především večer. Pod jménem Datura sanguinea se někdy v obchodech nabízí druh durman růžový (Datura rosei), který kvete v zimě. Jeho květy jsou 15 cm dlouhé, úzké, oranžové až načervenalé a nevoní. Datura sanguinea se málokdy pěstuje. Durman stromovitý (Datura arborea) z Peru a Chile má 18 cm dlouhé bílé květy; u druhu Datura aurea z horských oblastí Kolumbie a Ekvádoru jsou až 30 cm dlouhé.
Durman bělokvětý (Datura x candida)
je kříženec druhů Datura aurea a Datura versicolor a má velké bílé květy. Pojmenování jeho různých forem s jednoduchými nebo plnými květy v barvách žluté, broskvové, růžové a červené je v obchodech většinou smyšlené. Jen zřídka je lze přiřadit k některému druhu; zpravidla jde o hybridy, variety a sporty neznámého původu, což však jim na kráse neubírá.
Pěstování: zálivka, hnojení a přezimování durmanu
Všechny durmany se mohou pěstovat na plně slunném místě, ale v polostínu kvetou déle. Začínají kvést podle způsobu přezimování, nejdříve od června a pak kvetou s přestávkami až do prvních mrazů.
Předpokladem pro bohaté kvetení je vydatné zalévání a přihnojování. Za horkých letních dnů je zapotřebí zalévat i třikrát za den. Jednou týdně se má tekutě přihnojovat minerálním vícesložkovým hnojivem. Substrát do nádob nemá být příliš lehký ani obsahovat příliš mnoho rašeliny, aby nedocházelo rychle k jeho vysychání.
Nejlépe se daří rostlinám vysazeným do košů z plastů, v nichž se koncem léta přenesou do bezmrazého, ale chladného prostoru k přezimování (může být světlý nebo tmavý). Před začátkem sezony, od poloviny května, mohou se rostliny hluboko seříznout. Výjimkou je druh Datura sanguinea, který kvete od září do dubna a nepotřebuje tedy zimní odpočinek. Nejlépe se pěstuje v zimní zahradě.
Durman má díky rychlému růstu a obrovské ploše listů vysokou spotřebu živin. Dobře na něj funguje i pravidelná dávka organického hnojiva Hnojík zapravená do povrchu substrátu – živiny se uvolňují postupně a nádoba nevysychá tak rychle jako po samotné tekuté výživě.
