Hryzec vodní

Hryzec vodní (Arvicola terrestris var. amphibius) je větší hlodavec z čeledi křečkovitých. U nás je běžným druhem, je druhým největším hrabošem po ondatře.

Ačkoliv rád žije v blízkosti vody, najdeme ho na březích řek, rybníků a vodních toků, přesto se může objevit i na místech, která jsou od vody dost vzdálená.

Žije v hlubokých, až 2 metry hlubokých, norách. Na povrchu se projevuje hromádkami jako krtek, ale jeho hromádky jsou protáhlejší. Také v místech, kde vede své chodby, narazíte na vyvýšenou zeminu.

U hryzce vodního je nejzajímavější jeho život a rozmnožování. Žije povětšinou v malých skupinách.

Doba rozmnožování začíná podle teploty venku v březnu nebo v dubnu a trvá celé léto, v podstatě až do začátku zimy. Samičky mají 3-5 vrhů v jedné sezoně. Mláďata z prvního vrhu se mohou dokonce již na konci podzimu sama rozmnožovat!

Délka březosti trvá 20-22 dnů, starší dospělá samice dokáže vrhnout až jedenáct mláďat. Srst jim narůstá již za 3 dny, po 9 dnech otevírají oči. Jakmile mláďata opustí hnízdo, již netvoří skupinu s rodiči a rozcházejí se.

K hubení hryzce vodního se používá mnoho metod, ne všechny jsou ale spolehlivé. Hryzec se velmi rychle množí a přemnožení může způsobit obrovské škody na zahradách i na polích. K hubení můžete použít různé komerční prostředky, které se používají na myši a potkany – pasti, granule apod. U otrávených granulí dávejte pozor na to, že z návnady by neměl být cítit lidský pach a hlavně by měla být umisťována tak, aby se jí neotrávila ostatní zvířata a ptactvo. Rovněž pak otrávené škůdce musíte ihned zlikvidovat, aby se s nimi neživila další zvířata, například kočky.

Pokud nechcete hryzce přímo hubit, můžete použít akustické odpuzovače, vykuřovací dýmovnice nebo vypuzování kouřem, nebo si vyrobit speciální větrníky z PET lahví. Také vysazování určitých rostlin, které hryzci páchnou, například afrikánů kolem záhonů, může pomoci.

Nejlepší možností, jak hryzci zabránit v tom, aby vám likvidoval zahradu, je v současné době používání drátěných košů při vysazování jabloní a dalších ovocných stromů, protože přes dráty se hryzec nedostane.

Okrasné cibuloviny zase vysazujte do speciálních košíčků, které se na ně prodávají, protože i tyto košíčky (umělohmotné) zabraňují hryzcům dostat se k cibulím.

Kolem brambor a kořenové zeleniny umístěte pasti, nebo akustické odpuzovače anebo kolem záhonů vysaďte afrikány. Spolehlivě doložený účinek ale nemají ani odpuzovače, ani afrikány.

Musíme také upozornit, že vypuzení kouřem pomůže jen na chvíli, jakmile kouř pomine, hryzec se vrací za potravou.

Chcete-li vyzkoušet pasti na hryzce, můžete si je koupit nebo vyrobit. Dají se použít i pasti na myši nebo krysy. Dejte do nich jako návnadu kousek jablka a pastičku umístěte těsně před norami hryzců.

Pokud se vám nepodaří sehnat pasti a neumíte si je vyrobit sami, vyzkoušejte velké skleněné lahve, které určitě doma máte. Optimální je 3 nebo 5litová láhev s užším hrdlem, kterou asi do 1/3 naplníte vodou a zahrabete u nory nebo chodbiček hryzců. Jakmile do ní hryzec vleze, nemá šanci vylézt a utopí se.

Aby poškozené rostliny po zásahu hryzce rychle obnovily kořeny, pomůže jim přihnojení — návod najdete v článku o hnojení zahradních rostlin a v přehledu dávkování.

Je chodba obydlená? Odkryjte ji rýčem na jednom místě. Hryzec otvor do několika hodin ucpe hlínou; kde se to stane, má smysl nastražit past. Podobný test se dělá u nor hraboše, popisuje ho článek hraboš.

Pasti. Hryzec je ostražitější než hraboš. Nejlépe fungují klešťové nebo sklápěcí pasti nastražené přímo do odkryté chodby, ideálně dvě proti sobě, aby zachytily zvíře z obou směrů. Past přivažte ke kolíku a otvor zakryjte prknem nebo taškou, aby do chodby nešlo světlo. Pasti ani návnadu (kousek jablka, kedlubny, mrkve nebo brambory) neberte holou rukou, lidský pach hryzce odradí; pracujte v rukavicích a past otřete hlínou. Počítejte s tím, že zásah budete několikrát opakovat.

Jed a plyn do nor nepatří. Na hlodavce se smí použít jen povolené přípravky v uzavřených staničkách, aby se k návnadě nedostali ptáci, psi a kočky. Karbid nebo výfukové plyny zaváděné do nor jsou nebezpečné pro lidi i domácí zvířata a hryzec se po vyvětrání stejně vrátí.

Koš ke kořenům. Při výsadbě uložte kořeny do koše z hustého pozinkovaného pletiva a nechte ho přesahovat aspoň 5 cm nad zem, jinak hryzec přeleze horem. Nejvíc ohrožené jsou jabloně na slabě rostoucí podnoži M9: mají malé kořeny a hryzec je dokáže ohryzat tak, že se strom na jaře dá vytáhnout ze země rukou. Kde hryzec škodí pravidelně, vyplatí se jabloň na semenáči se slabě rostoucí mezivložkou.

Prevence v sadu. Hryzec staví chodby v ulehlé, nerušené půdě. Kypřené příkmenné pásy mu vadí, trávník nebo vojtěška pod stromy a záhony mrkve v sadu ho naopak lákají. Chraňte jeho přirozené nepřátele, sovy, lasice a další drobné kunovité šelmy, a nechte v rohu zahrady hromadu kamenů nebo klestí, kde se mohou schovat.

Podle protáhlých hromádek hlíny (krtčí hromádky jsou kulatější), vyvýšené zeminy nad chodbami a kořenů či cibulí okousaných do tvaru oštěpu se zřetelnými otisky zubů.

Ano — jde o téhož hlodavce (Arvicola). „Hryzec zahradní“ je lidové označení, které se ujalo proto, že hryzec vodní často škodí i na zahradách daleko od vody.

Ve volné přírodě trávu a kořínky. Na zahradě hlavně kořeny jabloní a dalších ovocných dřevin, vinnou révu, kořenovou zeleninu (mrkev, petržel, celer), brambory a okrasné cibuloviny.

Nory hryzce vodního sahají až do hloubky kolem 2 metrů. Nad povrchem se prozradí protáhlými hromádkami a vyvýšenou zeminou nad chodbami.

Nejspolehlivější je prevence: drátěné koše ke kořenům stromů a košíčky na cibuloviny. Dále pomáhají pasti u nor, akustické odpuzovače a výsadba afrikánů kolem záhonů. Vypuzení kouřem funguje jen dočasně.