Svilušky – jak se jich zbavit a jak vypadají

(Bryobia)

Svilušky jsou drobní škůdci z řádu roztočů, kteří se živí šťávami z rostlin. Jsou velmi malé, dorůstají asi 0,5 až 1 mm a mohou být bílé, hnědé nebo žluté barvy. Svilušky často naleznete na spodní straně listů, větví a plodů rostlin, kde sáním šťáv způsobují poškození rostliny.

Svilušky se mohou vyskytovat na mnoha druzích rostlin, včetně květin, bylin, zeleniny a ovocných stromů. Mezi druhy svilušek patří například sviluška obecná, sviluška pavoučí, sviluška chmelová, sviluška ovocná a sviluška tabáková.

Samičky svilušek kladou vajíčka, ze kterých se vyvíjejí v dospělé jedince. Sviluška může mít 4 až 6 generací za rok a vajíčka přezimují i v tuhé zimě. Svilušky mohou také přenášet choroby z jedné rostliny na druhou.

Se sviluškami je potřeba bojovat hned od začátku, jinak riskujete poškození rostlin a mizivou úrodu. Přesnější ochranu rozebereme níže, ale patří sem aplikace insekticidů, použití biologických prostředků (draví roztoči) a fyzické odstraňování rostlin a postižených částí.

Sviluška ovocná je jedním ze 140 druhů svilušek, který parazituje hlavně na ovocných stromech. Najdeme ji na jabloních, hrušních, slivoních, vinné révě. Dospělí jedinci dorůstají asi 0,3 až 0,5 mm, jsou červeně zbarvení. I tato sviluška má nejméně 4 generace ročně.

Zimní vajíčka jsou zbarvená červeně a samičky je na podzim kladou na kůru větví a výhonů, hlavně do rozvětvení a kolem pupenů. Letní vajíčka jsou zbarvena žlutozeleně až červeně a jsou také kladena na spodní části listů. Sviluškám dělá dobře suché a teplé počasí. Jejich přirozeným nepřítelem je dravý roztoč Typhlodromus pyri.

Další velmi rozšířenou sviluškou je sviluška chmelová a nenechte se mýlit, že parazituje jen na chmelu. Svilušku chmelovou najdete totiž i na ovoci, třeba na jahodníku.

Sviluška chmelová (Tetranychus urticae) původně žila jen na území Evropy a Asie, ale dnes je rozšířena po celém světě. Sviluška chmelová škodí na chmelu, okurkách, malinách, vinné révě, bramborách a dalších plodinách. Saje na listech a většinou je schována na spodní straně listů.

Silné napadení svilušky poznáte v létě z dálky: listy jsou drobně světle tečkované, pak žloutnou až rezavějí a za suchého a teplého léta předčasně opadávají. Strom pak špatně vyzraje dřevo, hůř snáší mráz a plody zůstanou drobné nebo opadnou. Více trpí jabloně s plstnatým rubem listů a švestky.

• Zimní kontrola. Přezimující vajíčka vytvářejí v rozvětvení větví a kolem pupenů jemný červený poprašek. Na pěti stromech uřízněte po jedné asi 20cm větvičce dvou- až tříletého dřeva. Při více než zhruba 1 000 vajíčkách na 1 m větviček (tedy asi 200 na jednu takovou větvičku) má smysl předjarní olejový postřik před rašením.
• Letní kontrola. Za vegetace prohlížejte rub listů lupou. Koncem června listy na bázi letorostů a v listových růžicích, od července listy na horní polovině letorostů. Zásah se vyplatí až od průměru 4–6 pohyblivých svilušek na list.
• Šetřete dravé roztoče. Dravý roztoč Typhlodromus pyri dokáže svilušky v sadu dlouhodobě udržet pod prahem. Insekticidy proti mšicím a housenkám ho hubí, proto se stříká jen v nutných případech a cíleně. Svilušky si navíc proti mnoha insekticidům rychle vytvářejí odolnost a za sezónu mají mnoho generací. Pokud je přece jen nutné zasáhnout, použijte speciální přípravek proti roztočům (akaricid) povolený podle registru ÚKZÚZ.
• Odkud přicházejí. Svilušky se do sadu dostávají z neošetřovaných zahrad, z plevelů a trav a sviluška chmelová i z chmelnic. Sirné postřiky proti padlí jejich rozvoj zároveň brzdí.
• Výživa a voda. Strom přehnojený dusíkem s měkkými listy svilušky lákají víc, strom trpící suchem je proti nim slabší. Pomáhá vyrovnaná výživa a zálivka v suchých obdobích.

Zimní a jarní termíny ošetření ovocných stromů shrnuje článek postřik ovocných stromů.

Svilušky napadají kromě venkovních rostlin i ty pokojové, zejména v suchých bytech, protože toto prostředí jim vyhovuje. Poznáte to podle toho, že lístky na spodní straně rostlin budou drobně skvrnité a postupně budou až stříbřité nebo bronzovité. Silněji napadené listy hnědnou, usychají a opadávají. Rostlina může pod náporem svilušek i zcela uhynout.

I doma je potřeba rostliny kontrolovat, napadené listy odstraňovat, svilušky mechanicky likvidovat, postříkat insekticidem, nebo si pořídit dravého roztoče. Oslabené rostliny pak potřebují hlavně dobrou výživu, aby znovu obrazily — pomůže jim pravidelná zálivka roztokem organického hnojiva Hnojík.

Pokud místo jemných pavučinek najdete na rostlině bílé chomáčky připomínající vatu, nejde o svilušky, ale o červce — ti se v suchém bytě šíří stejně rychle, ale odstraňují se jinak.

Svilušky se často objevují na okurkách, a opět ze spodní strany listů. Proto doporučujeme pěstovat okurky na rámech nebo sítích, aby se neplazily po zemi. Okurky nejvíce poškozuje sviluška chmelová, která má zelenou barvu. Je sice viditelná pouhých okem, ale má asi 0,5 mm. Listy poškozují larvy i dospělci. Stejná sviluška se vám může na zahradě přestěhovat i na rajčata, papriky nebo fazole.

Na okurkách a melounech se svilušky nejvíc množí za sucha a horka, hlavně v pařeništích a sklenících. Napadené listy šednou a žloutnou. Rostlina, kterou svilušky napadnou brzy, nenasadí plody.

• Vlhký vzduch: za horkých dnů kropte vlažnou vodou cestičky, stěny i listy. V pařeništi, které už porost zakryl, zalévejte vydatně, svilušky i mšice to brzdí.
• Pravidelná zálivka: rostliny trpící suchem se sviluškám brání hůř.
• Dravý roztoč: ve skleníku se osvědčuje Phytoseiulus persimilis, který se prodává pro zahrádkáře. Vypouští se hned při prvním výskytu svilušek a v té době se nestříká.
• Chemie až nakonec: jen akaricid povolený podle registru ÚKZÚZ, podle etikety.

Proti molicím ve skleníku pomáhá parazitická vosička Encarsia formosa. Prázdný skleník, který byl molicemi silně zamořený, lze v zimě nechat promrznout. Silný mráz zahubí všechna přezimující stadia.

Tetranychidae

Hostitelské dřeviny: listnaté stromy, především lípy a jírovce.

Příznaky: nepravidelné, zpočátku drobné nažloutlé a hnědnoucí skvrny na listech, špinavě „unavený“ vzhled listů, předčasný opad listů v pozdním létě. Většinou na spodní straně listů jsou zvolna se rozšiřující pavučinky.

Škůdce: sviluška chmelová – Tetranychus urticae, sviluška lipová – Eotetranychus tiliae, sviluška jírovcová – Eotetranychus aesculi. Svilušky jsou až 0,5 mm velcí roztoči, většinou bělavě bezbarví, nebo červenooranžově zbarvení. Přezimují buď jako samice, nebo jako zimní vajíčka (oranžová). Roztoči sají na spodní straně listů, mají během roku mnoho generací a díky velmi rychlému vývoji se na živných rostlinách velmi rychle množí. Vlhké a teplé počasí, jakož i teplé a suché léto podporují jejich masové množení.

Možnosti záměny: jiní saví škůdci.

Škodlivost: normálně jen nepatrné fyziologické oslabení. Při masových přemnoženích může docházet k silnému opadu listů, což zvyšuje dispozici k napadení jinými škůdci.

Ochrana: za normálních situací je dostatečná kontrola zajištěna přirozenými nepřáteli. Při masovém přemnožení aplikace dravých roztočů Typhlodromus pyri (možno zakoupit), nebo chemická ochrana akaricidy, případně aplikace přípravků na bázi parafinového oleje proti přezimujícím stadiím.

Oligonychus ununguis

Dřeviny: smrky, především okrasné formy, ostatní jehličnany.

Příznaky: jehličí je zpočátku světle zelené až světle zelenožluté, matné a působí dojmem zaprášení. Později je kropenatě žluté. Napadené části rostlin jsou potaženy jemnou šedou pavučinkou, na které jsou exuvie roztočů a jejich vajíček. Napadeno bývá především starší jehličí ve vnitřní části koruny. Teprve později dochází k napadení mladšího jehličí na obvodu koruny. K napadení touto sviluškou dochází již zjara. S lupou je možno najít drobná kulatá, oranžová vajíčka, nebo již vylíhlé roztoče, kteří jsou bělavě až oranžově zbarvení.

Škůdce: svilušky preferují přehuštěné stromy vyšší jednoho metru. Nejnapadenější bývají zastíněné vnitřní, případně nejnižší části stromů, případně stromy přehnojené, nebo stojící na stanovištích s častým střídáním suchého a vlhkého vzduchu (např. okolí komunikací).

Možnosti záměny: poškození houbami rodu Rhizosphaera.

Škodlivost: předčasný opad jehličí, menší přírůstky, optické poškození. Při silném, několikaletém napadení může dojít až k odumření mladých stromů.

Ochrana: ošetřit dvakrát (po 10–14 dnech) akaricidem. Důležité je následnými kontrolami sledovat, zda nedošlo k novému napadení.

Zdroje fotografií

• Svilušky: 3d-erlebnis, CC BY-SA 3.0, zdroj
• Sviluška smrková: USDA Forest Service – Northeastern Area Archive, USDA Forest Service, Bugwood.org, CC BY 3.0, zdroj