Kukuřice setá

Jednoletá teplomilná užitková tráva s mnoha variantami využití

• Stanoviště: teplé oblasti; humózní, kyprá, lehce záhřevná půda
• Spon: 60–70 × 20 cm
• Doba výsadby: přímý výsev v květnu
• Doba sklizně: při mléčné zralosti zrn
• Množení: semeny

Kukuřice, která patří k nejstarším kulturním rostlinám na Zemi, pochází ze Střední Ameriky a byla přivezena objeviteli Nového Světa do Evropy. Patří do čeledi lipnicovitých (Poaceae). Dnes se pěstuje toto obilí po celém světě jako potravina a krmná plodina. Existuje mnoho kulturních variet. Tzv. cukrová kukuřice

(convar. saccharata) chutná příjemně sladce. Nezralé palice speciálních odrůd cukrové kukuřice a dalších druhů dlouhé až do 10 cm se hodí ke konzervování jako minikukuřice. Z pukancové čili perlové kukuřice (convar. microsperma) se dají vyrábět popkorny.

Kromě svých širokých kulinářských využití, jako jsou minipalice, popcorn nebo čerstvé konzumace v mléčném stádiu, hraje kukuřice také významnou roli v průmyslu a zemědělství. V mnoha evropských regionech slouží jako krmná plodina pro skot a prasata, a to jak pro produkci mléka, tak pro výkrm. Díky vysokému obsahu škrobu je také základní surovinou pro výrobu bioethanolu a dalších biopaliv, čímž přispívá k energetické soběstačnosti. Z kukuřičných zbytků, jako jsou listy a stébla, se navíc vyrábějí bioplasty, papír, ale i krmné směsky a biopaliva, což zvyšuje její ekonomické i ekologické využití.

Co se týče výživy, kukuřice je bohatým zdrojem komplexních sacharidů, vlákniny, vitamínů (zejména skupiny B a beta-karotenu) a minerálů. Studie ukazují, že kromě zrna se v tradiční medicíně používaly i kukuřičné blizny, tedy „vlásky“ na palici (v lékopisu stigmata maydis), a to jako mírné diuretikum — dnes je to spíš historická poznámka než doporučení. Díky šlechtění patří kukuřice k nejvýnosnějším obilninám na světě — u nás se u zrnové kukuřice běžně počítá s výnosem kolem 8–10 t/ha podle ročníku a lokality.

Odpověď záleží na tom, kdo se ptá — a všechny tři jsou svým způsobem správné.

• Botanicky je to obilí. Kukuřice je tráva z čeledi lipnicovitých, stejně jako pšenice nebo žito, a jednotlivé zrno je obilka. To je typ plodu — takže z botanického hlediska je kukuřice zároveň plod, tedy „ovoce“ v tom nejširším významu slova.
• Kuchyňsky je to zelenina, pokud jde o cukrovou kukuřici sklizenou v mléčné zralosti. Vaří se, griluje, konzervuje a chová se jako zelenina.
• Obchodně a zemědělsky je to obilnina, když se sklízí zralé suché zrno na mouku, krmivo nebo bioethanol.

Prakticky to znamená, že jedna a tatáž rostlina je zelenina i obilnina podle toho, kdy ji sklidíte. Cukrová kukuřice sklizená o tři týdny později už není zelenina, ale tvrdé zrno.

Kukuřice je vděčná plodina, u které ale rozhoduje jedna věc, kterou většina lidí neví: je opylovaná větrem, a proto se nikdy nesází do řady.

• Sázejte do bloku, ne do řádku. Pyl padá z vrcholové metlice na blizny („vlásky“) pod ní a na sousední rostliny. V jednom dlouhém řádku se velká část palic neopýlí a zrna zůstanou vynechaná. Ideál je čtverec alespoň 4 × 4 rostliny.
• Přímý výsev v květnu, když se půda prohřeje nad 10 °C — dřív semeno v chladné zemi zahnije. Spon 60–70 × 20 cm.
• Teplé, záhřevné a slunné místo, humózní kyprá půda. Kukuřice je teplomilná a v chladném stinném koutě jen strádá.
• 🚨 Cukrovou a pukancovou kukuřici nesázejte blízko sebe. Vzájemně se opýlí a cukrová kukuřice pak není sladká — zrna ztvrdnou a zmoučnatí. Odstup má být alespoň 100 metrů, nebo je vysejte s odstupem tří týdnů, aby nekvetly současně.
• Zálivka v době metání a nalévání zrn je rozhodující. Sucho v tomhle období znamená poloprázdné palice.
• Odnože u báze neodstraňujte — dřív se to doporučovalo, dnes se ví, že rostlině neškodí a přispívají k výživě.
• Sklizeň v mléčné zralosti: vlásky na palici zhnědnou a zaschnou a zrno po nehtu vystříkne mléčnou tekutinu. Když je tekutina hustá jako těsto, je pozdě.

Kukuřice na zrno potřebuje víc tepla než cukrová, protože zrno musí na rostlině úplně dozrát. Pozdní jarní i časné podzimní mrazy jí škodí a v chladném roce zrno nedozraje. Do vyšších poloh a mrazových kotlin se nehodí. Nejlíp roste v hluboké, středně těžké půdě bohaté na humus, s neutrální až slabě zásaditou reakcí.

• Termín: sejte, až se půda do hloubky 10 cm prohřeje na 8–10 °C. V nejteplejších oblastech koncem dubna, jinde začátkem května, nejpozději kolem 10. května.
• Osivo: hybridy, které ve vaší oblasti spolehlivě dozrávají. Ranost bývá na obalu vyjádřena číslem FAO, čím nižší, tím dřív hybrid dozraje.
• Spon: řídce do řádků 60–70 cm od sebe, hloubka 6–8 cm v těžší půdě a 8–10 cm v lehké. Nebo do hnízd ve sponu 60 × 60 cm po 3–4 zrnech.
• Jednocení: ve fázi 3–5 listů. V řádcích nechte rostliny 25–40 cm od sebe, v hnízdech dvě rostliny, které jsou od sebe nejdál.
• Plečkování: zpočátku do hloubky asi 10 cm, později mělčeji, aby se nepoškodily kořeny.

Sklizeň zrnové kukuřice: zrno je tvrdé a lesklé a obalové listeny zežloutly. Listeny ohrňte, palice svažte po dvou a zavěste dosušit na vzdušné a suché místo.

Pukancová kukuřice se pěstuje stejně. Sklízí se až po úplném vyzrání zrn, palice se dosuší, zrno se vydrolí a skladuje v suchu. Pukance se dělají na rozpálené pánvi pod poklicí za stálého protřepávání.

Kukuřice patří k nejnáročnějším plodinám na živiny, jaké si na zahradu můžete zasadit. Za jednu sezónu vyroste do dvou metrů a vytvoří palice — a bez živin z toho zůstane metrová rostlina s jedinou zakrslou palicí. Na rozdíl od většiny rostlin, u kterých hlídáme, aby se nepřehnojily, je u kukuřice častější chyba opačná.

• Základ dejte do půdy před výsevem — kukuřici svědčí dobře rozložený hnůj nebo kompost zapravený už na podzim nebo zjara. Je to plodina, která snese i „silnou“ půdu.
• Přihnojujte dvakrát: první dávku, když má rostlina 4–6 listů, druhou před metáním, tedy když se začíná objevovat vrcholová metlice. Tou druhou dávkou se rozhoduje, kolik zrn se v palici nalije.
• Dusík je u kukuřice hlavní živina, ale potřebuje k němu i fosfor a draslík — bez fosforu má slabé kořeny a v chladném jaru zůstává fialová, což je typický příznak jeho nedostatku.
• Organické hnojivo je u kukuřice výhoda, protože živiny uvolňuje postupně po celou dlouhou vegetaci — kukuřice odebírá živiny až do nalévání zrn, takže jednorázová silná dávka na začátku jí na konci nepomůže.
• Hnojte do vlhké půdy a po hnojení zalijte. V suchu se živiny ke kořenům nedostanou a koncentrované hnojivo je popálí.
• Fialové listy v mladém věku nejsou nutně nedostatek fosforu jako takový — často jde o to, že v chladné půdě ho rostlina nedokáže přijmout. Řešením je počkat na teplo, ne přidávat hnojivo.
• Kukuřici lze pěstovat po luštěninách, které v půdě zanechají dusík — je to jedna z nejlepších kombinací v osevním postupu na zahradě.

Klasická trojkombinace: kukuřice, fazol a dýně vysazené společně — kukuřice slouží fazolu jako opora, fazol váže dusík a dýně svými listy stíní půdu a drží vlhkost. Funguje to a je to prověřené stovkami let; jen počítejte s tím, že v takové výsadbě je hnojení ještě důležitější, protože si tři plodiny dělí totéž místo.

Sněť kukuřičná tvoří na palicích, latách, stéblech i listech šedobílé nádory, které uvnitř zčernají prachem výtrusů. Nádory vyřezávejte dřív, než prasknou, a dejte je do směsného odpadu, ne do kompostu. Výtrusy přežívají v půdě několik let. Kukuřici proto nesázejte na stejné místo hned další rok a používejte osivo z obchodu.

Zavíječ kukuřičný je motýl, jehož housenky vyžírají chodbičky ve stéblech a palicích. Stébla se pak lámou a palice hnijí. Dnes se vyskytuje v teplejších oblastech celé republiky. Housenky přezimují ve spodní části stébel a ve strništi. Po sklizni proto uřízněte stébla až u země a nadrobno je rozsekejte, nebo je odvezte. Celé zbytky na záhonu nenechávejte. Na větších plochách se proti zavíječi vypouštějí parazitické vosičky Trichogramma, které se dají koupit i pro zahrady.

Proč mi na palici chybí zrna?

Skoro vždy kvůli nedokonalému opýlení. Kukuřice je opylovaná větrem, takže vysazená do jedné řady se opýlí špatně — sázejte ji do bloku, ideálně alespoň 4 × 4 rostliny. Druhou příčinou je sucho v době nalévání zrn a třetí nedostatek živin, zejména druhé dávky před metáním.

Kdy poznám, že je kukuřice zralá na sklizeň?

Když vlásky na palici zhnědnou a zaschnou a po zamáčknutí nehtu do zrna vystříkne mléčná tekutina. To je mléčná zralost, tedy ideální stav pro cukrovou kukuřici. Když je tekutina hustá jako těsto, zrno už zmoučnatělo a je pozdě.

Můžu sázet cukrovou a pukancovou kukuřici blízko sebe?

Ne. Vzájemně se opýlí a cukrová kukuřice přestane být sladká — zrna zmoučnatí a zpevní. Potřebují odstup alespoň 100 metrů, nebo je vysejte s odstupem tří týdnů, aby nekvetly současně. Na malé zahradě proto volte jen jeden typ.

Kdy kukuřici vysévat?

Přímo na stanoviště v květnu, jakmile se půda prohřeje nad 10 °C. V chladné půdě semeno zahnije. Předpěstování v nádobách je možné, ale kukuřice má citlivé kořeny a přesazení jí neprospívá — sázejte do sadbovačů a přesazujte co nejmenší.

Čím kukuřici hnojit?

Kukuřice je jedna z nejnáročnějších plodin na živiny. Základem je hnůj nebo kompost zapravený před výsevem, k tomu dvě přihnojení — při 4–6 listech a před metáním. Organické hnojivo je u ní výhoda, protože uvolňuje živiny postupně a kukuřice je odebírá až do nalévání zrn.

Proč má mladá kukuřice fialové listy?

Je to typický příznak nedostupnosti fosforu, ale často ne jeho nedostatku — v chladné půdě ho rostlina prostě nedokáže přijmout. Nejčastěji to samo odejde, jak se půda prohřeje. Přihnojovat kvůli tomu není potřeba.

Kolik palic dá jedna rostlina?

U cukrové kukuřice obvykle jednu až dvě. Druhá palice bývá menší a dozrává později. Když rostlina nasadí víc palic, ubere to na velikosti — a když nasadí jen jednu zakrslou, je to skoro vždy nedostatek živin nebo vody.