Okurky

Okurky jsou asi nejvhodnější zeleninou, kterou můžete pěstovat na své zahradě. Mají poměrně malé nároky, úroda je obrovská, dají se jíst syrové i zavařovat. Okurky se dají pěstovat různými způsoby: na záhonku, v nádobách, na vyvýšených záhonech, ve sklenících… 

Okurky jsou jednoleté rostliny, které potřebují ke zdárnému růstu hlavně úrodnou, propustnou a dostatečně vlhkou půdu, teplo a dostatek světla. Polostín ještě snesou, v úplném stínu se jim nedaří. Okurky klíčí rychle a pro vyklíčení potřebují teplotu nad 10 °C. Proto je vysévejte ven buď až po zmrzlých, nebo uvnitř na začátku května. Vnitřní sazeničky musí být dostatečně velké, ale také otužilé, abyste je mohli přesadit ven.

TIP: Na klíčení okurek uvnitř se nejlépe hodí malé květináčky, kam dáte vždy jen jedno semínko. Protože okurky opravdu rychle klíčí, vy uvidíte, kde se rostlinky objevují a kde ne – a můžete ještě rychle dosít. Všechny okurky pak budete vysazovat na záhony ve stejnou dobu a přibližně ve stejné velikosti.

Kdo si chce vypěstovat vlastní okurky, měl by začít od semínek. Semínka kupujeme u ověřených prodejců nebo můžeme mít i vlastní z loňské sklizně. Vyséváme do malých květináčků na začátku května (max. koncem dubna), půdu udržujeme vlhkou, klíčení můžeme podpořit tím, že květináčky překryjeme folií. 

Za teplých dní můžeme květináčky (v bedně, na paletě) vynést ven na sluníčko, přes noc uklidíme na místo, kde bude tepleji. Hlavně se k semínkům nesmí dostat mráz. Vyklíčené rostlinky dáváme otužovat ven, nejprve na celý den, později i přes noc. Jakmile teploty venku vydrží nad 10 °C i v noci, vysadíme na záhony, vyvýšené záhony, popř. do nádob (záleží na velikosti naší zahrady).

Po vypěstování sazeniček ze semínek máme několik možností, jak pokračovat. Nejjednodušší je pěstování na záhonu. Sazeničky přesadíme z květináčků do volné půdy ve sponu 50 x 50 cm, protože rostliny dorůstají až do délky 1 m.  Rostlinky důkladně zalijeme a můžeme během růstu přihnojovat, např. hnojivem Hnojík, který podpoří jak růst celé rostliny, tak i tvorbu plodů.

TIP: Mezi rostlinky okurek je vhodné zasadit bulvy celeru, vzájemně si prospívají a odhánějí škůdce.

Pokud chcete mít úrodu ještě vyšší, vsaďte na to, že okurky jsou liány, které se potřebují pnout. Když je vysadíte na záhon v řádcích a ke každému řádku napnete síť, okurky se budou pnout nahoru. Tím ušetříte místo (na rozdíl od předchozího způsobu) a také se vám budou okurky lépe sklízet, nebudou vás totiž bolet záda. I tyto okurky je potřeba přihnojovat, například přírodním organickým hnojivem Hnojík.

Kdo je manuálně zručný, může si vyrobit konstrukci na pěstování okurek. Je také možné použít stejnou konstrukci, jaká se používá třeba na pěstování vinné révy. Pěstování je potom podobné jako při pěstování na síti. Okurky mají dostatek čerstvého vzduchu, nepodléhají tolik hnilobě nebo plísním. Lépe se sklízejí. I do okolí takto pěstovaných okurek můžete vysadit celer.

Skleník má oproti všem ostatním způsobům jednu obrovskou výhodu: udržuje se v něm teplo a téměř konstantní klima, což vyhovuje všem okurkám. Ve skleníku můžete pěstovat jak okurky nakládačky, tak i salátovky (které by venku vůbec nenarostly). Ve skleníku držte za slunečného počasí přes den kolem 25 °C a v noci 18–20 °C, za zataženého počasí přes den asi 20 °C a v noci ne méně než 15 °C. Krátkodobě snesou okurky kolem 30 °C, nad 35 °C už trpí. Pokud jsou velmi horká léta, musíte skleník zastínit, nejlépe nějakým světlým materiálem (bílou netkanou textilií, světlým kartonem, nebo třeba nabílit vápnem). Skleník je také potřeba důkladně větrat, aby se předešlo plísním. Skleník je obvykle menší, takže se vyplatí pěstovat všechny typy okurek na vertikálních konstrukcích. Důležité je i hnojení. Oproti ostatním okurkám (pěstovaným venku) doporučujeme hnojit až 1x týdně, a to zejména v době, kdy rostlinky už nasadily plody. 

TIP: Nedostatek dusíku poznáte podle toho, že nejdřív blednou a žloutnou starší, spodní listy. Když jsou naopak světlejší nejmladší listy, chybí spíš železo nebo síra. Při nedostatku dusíku okurky přihnojte, například výluhem organického hnojiva (poměry viz Dávkování). 

Do skleníku se vyplatí partenokarpické hybridy salátovek. Mají jen samičí květy a plody nasazují bez opylení, takže nevadí, že do skleníku nelétají opylovači. Sadba roubovaná na tykev fíkolistou lépe odolává půdním chorobám a snáší i horší vláhové podmínky.

Kdy začít. Nejvýhodnější je rychlení na jaře a v létě. V zimě je málo světla, rostliny mají měkčí pletiva a snáz podléhají chorobám, navíc je vytápění drahé. Ve vytápěném skleníku lze kvalitní sadbu vysadit už začátkem ledna a první plody pak dozrávají ve druhé polovině března. Než se okurky rozrostou, stihnete na volném místě sklidit salát nebo ředkvičky.

Přehřátí snižujte větráním, stíněním, mlžením nebo kropením chodníků a záhonů. Při časném jarním pěstování v málo vytápěném skleníku nesmí teplota klesnout pod 2 °C, jinak rostliny hynou.

Vedení. Okurky veďte po motouzu, tyči nebo síti k drátu napnutému vodorovně pod střechou. Když hlavní výhon doroste k drátu, zaštípněte ho. Postranní výhony zaštipujte za druhým listem. V místě, kde nasazují plody, stonek ještě přivažte a hlídejte, aby spodní plody neležely na zemi. U krátkoplodých hybridů typu ‚Minisprint F1‘ se boční výhony do 3.–4. uzlu odstraňují celé a teprve výš se zaštipují za druhým listem. Plody sklízejte včas, protože přerostlé brzdí nasazování dalších.

Půda a zálivka. Okurky potřebují kyprou, humózní půdu s dostatkem živin. Kousky slámy, hnoje nebo kůry ji provzdušní. Půda má držet vodu, ale nesmí se slévat. Zalévejte vodou ohřátou na teplotu skleníku, protože studená voda okurkám škodí. Po celou sezonu přihnojujte zálivkou. Dávky organického hnojiva najdete na stránce Dávkování.

Časté potíže. Hořké plody bývají důsledkem sucha v půdě, suchého vzduchu, silného slunce nebo velkého poklesu teploty v noci. Padlí podporuje prudký pokles vzdušné vlhkosti, plíseň okurkovou naopak mokré listy, proto listy zbytečně nesmáčejte.

Všechny uvedené odrůdy jsou osvědčené partenokarpické hybridy s jen samičími květy. Jejich dostupnost v prodeji si ověřte.

A teď jedna vychytávka pro všechny, kteří mají málo místa, a přesto si chtějí vypěstovat okurky – zkuste je pěstovat v nádobách. Chce to samozřejmě přesadit malé semenáčky do větších nádob, například do květináčů s vrchním průměrem kolem 30 cm. Rostlinka bude mít dostatek živin, když ji budete jednou týdně přihnojovat roztokem hnojiva Hnojík. Vyplatí se také dát rostlince oporu (např. tyč), po které se bude moci pnout – doporučujeme ji k opoře vyvazovat. Do jednoho květináče určitě sázejte jen jednu rostlinku – na běžnou spotřebu bude stačit. Pokud budete mít takových nádob na zahradě nebo balkoně více, po několikadenní sklizni budete mít i na zavařování.

TIP: Sklizené okurky uchovávejte v chladu – v lednici, ve sklepě, vydrží tak i týden a za tu dobu se vám jistě podaří v teplých dnech nasbírat dostatek na jednu várku zavařování.

I při pěstování okurek se můžete dopustit chyb. Dávejte si pozor zejména na následující:

– přehřívání na prudkém slunci bez stínění a větrání (ve skleníku by teplota neměla překročit 35 °C), 

– nadměrné zalévání, 

– málo výživná půda (na podzim je potřeba místo, kde plánujete vysadit okurky, obohatit kompostem),

– příliš brzké vysazení na záhon (okurky pomrznou),

– příliš hustá výsadba (okurky nebudou mít dostatek vzduchu a budou náchylné na plísně a hnilobu).

Chyby při pěstování okurek se vám nevyplatí, protože jednak budete mít nízkou úrodu, jednak se vám na zahradě (např. při pěstování dalších plodin po sklizni okurek) objeví plísně, hniloba nebo škůdci.

Dalších chyb se můžete dopustit, když okurky vysadíte spolu s plodinami, se kterými se nesnášejí:

– rajčata, brambory, ředkvičky, jahody.

Naopak mohou růst vedle:

– hrášku, fazolí, cibule, česneku,

– celeru, pažitky a kopru.

Okurky ve smíšeném záhonu

Okurky nemusí mít vlastní záhon. Ve smíšené výsadbě s další zeleninou lépe využijete místo a mezi rostlinami zůstane méně holé půdy.

Dobří sousedé. K okurkám se hodí hlávkový salát, kopr a keříčkové fazole. Salát a kopr k okurkám patří i v kuchyni, takže je máte po ruce najednou. Salát roste rychle a sklidíte ho dřív, než se okurky rozrostou. Brambory k okurkám nesázejte (viz nevhodné sousedy výše).

Okurky a kukuřice. Cukrová kukuřice se sází do bloků, protože ji opyluje vítr. Mezi bloky nebo řádky kukuřice můžete natáhnout šikmou síť a nechat po ní okurky šplhat. Ušetříte místo a plody visí a zůstávají čisté. Kukuřice zároveň okurky trochu chrání před větrem.

Předpěstování bez přesazování. Okurky špatně snášejí poškození kořenů. Předpěstujte je proto v rašelinových nebo papírových květináčcích a na záhon je zasaďte i s květináčkem, který se v půdě rozloží.

Letní péče. V červenci okurky vyvazujte k opoře a výhony veďte opatrně, aby se nepolámaly. Zalévejte ke kořenům vlažnou vodou, nejlépe ráno. Studená voda v horkém dni rostliny zbrzdí. Plodící okurky můžete přihnojovat ředěnou kopřivovou jíchou nebo organickým hnojivem, dávky najdete v dávkování. Půdu kolem rostlin zakryjte mulčem, déle zůstane vlhká.

Nejlépe přírodním organickým hnojivem. Hnojík podpoří růst celé rostliny i tvorbu plodů — použijte jej výluhem do zálivky nebo posypem k rostlinám (poměry najdete na stránce Dávkování).

Přihnojujte během celého růstu, přibližně 1x za 2 až 3 týdny. Organické hnojivo uvolňuje živiny postupně, proto jej můžete použít i v době násady plodů. Ani s ním to ale nepřehánějte.

Stejně jako salátové okurky — i nakládačky je potřeba přihnojovat a přírodní organické hnojivo je pro ně šetrnou volbou.

Přesné dávky pro všechny rostliny najdete na stránce Dávkování.

Předpěstované sazenice se na záhon vysazují až po odeznění mrazíků. Příliš brzká výsadba patří mezi nejčastější chyby — okurky jsou teplomilné a chlad je nadlouho zabrzdí.

Osvědčí se stejná konstrukce jako na vinnou révu — okurky se pnou vzhůru, plody visí volně a snáz se sklízejí. Kdo je manuálně zručný, vyrobí si ji sám ze dřeva nebo trubek a sítě.

Rostliny lépe prosychají, takže méně trpí plísněmi, plody zůstávají čisté a rovné a sklizeň nebolí záda. Zabere to i výrazně méně místa než pěstování po zemi.

Přehřívání na prudkém slunci bez stínění, nadměrné zalévání, málo výživná půda a příliš brzké vysazení na záhon. Půdu je dobré obohatit kompostem už na podzim.

Ano, v dostatečně velkém květináči nebo pytli se substrátem. Nádoba rychleji vysychá, takže potřebuje pravidelnější zálivku a pravidelné přihnojování.