Česnek kuchyňský

Rostlina ke kořenění jídel a léčivá rostlina s intenzivní chutí

• Stanoviště: slunné, teplé
• Prostor pro rostliny: 25 × 10 cm
• Doba pěstování: jaro nebo podzim
• Doba sklizně: konec července nebo srpen
• Množení: vegetativní
  
  

Česnek pochází z oblastí Íránu a Afghánistánu, odkud se přes Přední Asii dostal do Evropy. Od starověku se používá jako léčivá rostlina, obsahující síru a další účinné látky. Česneku se zvláště dobře daří v teplejších oblastech, kde roste jako víceletá rostlina a tvoří většinou květenství se sterilními květy a s dceřinými cibulkami.

Pro česnek jsou nejvhodnější hlubší písčité a hlinité půdy. Rozmnožuje se dceřinými cibulkami (pacibulkami) a hlavně jednotlivými stroužky cibulí, které se vysazují na jaře nebo na podzim ve vzdálenosti 25 × 10 cm do hloubky 5 cm. Při podzimní výsadbě stroužků se očekávají vyšší výnosy.

Sklízí se při zežloutnutí a poléhání natě. Po sklizni se mají cibule dosušit, aby se daly lépe skladovat. U česneku se rozlišují různé selekce podle původu (např. ‚Francouzský‘, ‚Španělský‘, ‚Duryňský‘).

Pro dosažení dobré úrody česneku je důležité střídat stanoviště, aby se zabránilo přenosu chorob, především viróz a háďátek. Nevysazujte česnek opakovaně na stejné místo dříve než za 3–4 roky. Vhodnými předplodinami jsou obilniny, luštěniny nebo brukvovitá zelenina.

Ve fázi růstu a tvorby cibulí je důležitá rovnoměrná zálivka, obzvlášť v období sucha. Po začátku žloutnutí listů už česnek nezaléváme, aby hlávky dobře vyzrály.

Po sklizni je nutné česnek usušit na vzdušném, stinném místě – ideálně svázaný do svazků nebo rozložený na roštech. Po dosušení se zbaví nečistot, přebytečných kořenů a zkrátí se nať. Skladujte v suchu, chladu a temnu, ideálně při teplotách do 10 °C. Vhodné jsou síťky, dřevěné bedýnky nebo svazky zavěšené v dobře větrané místnosti.

Na trhu jsou k dispozici širokolisté a úzkolisté formy, s různou barvou obalových šupin (fialové, bílé).

Obecně rozlišujeme:

• Paličáky – tvoří květní stvol, obvykle mají méně, ale větší stroužky. Vyšší výnos, horší skladovatelnost.
• Nepaličáky – netvoří květní stvol, mají více menších stroužků, delší trvanlivost.

• ‚Bjetin‘ – velmi raný paličák, silná chuť
  
  
• ‚Slavin‘ – pozdní nepaličák, vhodný pro dlouhé skladování
  
  
• ‚Havel‘ – odolný paličák s velkými cibulemi

Kdy sázet česnek?

Ozimý česnek se sází na podzim, zhruba od poloviny října do začátku listopadu, aby stihl zakořenit před mrazy. Jarní se sází co nejdřív, jakmile se dá půda zpracovat. Podzimní výsadba dává vyšší výnos.

Jak hluboko a jak daleko od sebe sázet stroužky?

Do hloubky asi 5 cm, ve sponu 25 × 10 cm. Stroužek se sází špičkou nahoru; položený naležato vytvoří pokřivenou cibuli.

Kdy česnek sklízet?

Když nať zežloutne a začne poléhat, obvykle koncem července nebo v srpnu. Vytažený česnek se nechá dosušit, teprve pak se dá dobře skladovat.

Jaký je rozdíl mezi paličákem a nepaličákem?

Paličák vyhání květní stvol a má méně, ale větších stroužků; sklízí se dřív a hůř se skladuje. Nepaličák stvol netvoří, má víc menších stroužků a vydrží skladovaný déle.

Proč mi česnek žloutne?

Nejčastěji kvůli přemokření, nedostatku dusíku brzy zjara nebo napadení háďátkem. Pokud se česnek opakovaně sází na stejné místo, přibývají choroby i háďátka — proto se na stejný záhon vrací až po třech až čtyřech letech.

Kde česnek skladovat?

V suchu, chladu a temnu, ideálně do 10 °C, v síťkách, bedýnkách nebo svazcích ve větrané místnosti. V lednici česnek raší a v teple měkne.

Čím česnek hnojit?

Základ dejte už na podzim před výsadbou — kompost nebo vyzrálý organický materiál, nikdy čerstvý hnůj. Na jaře stačí slabé přihnojení; přehnojený česnek má měkká pletiva a špatně se skladuje.